Důvod je jednoduchý, nedůvěra v budoucnost i v ekonomickou politiku vlády. O co jednodušší je vysvětlení, o to složitější a rozsáhlejší jsou dopady této nechuti k nákupům.

Přehrát

00:00 / 00:00

Julie Hrstková: Propad maloobchodních tržeb není jen o krachu malé prodejny v sousedství

Co tedy vlastně znamená pokles maloobchodních tržeb? Začněme tím, že i pokles může mít pozitivní dopad. To, že lidé šetří a neutrácejí, znamená, že obchodníci musí přijít se skutečně výhodnými nabídkami a slevami. Výprodeje tak musí být reálné, nikoliv jen na oko.

Všudypřítomné slevy a – podle statistik je Česko jednou z opravdu mála zemí Evropské unie, kde převážná většina obyvatel nakupuje právě ve výhodných akcích – pak tlačí cenovou hladinu dolů. Což v překladu znamená zpomalení tempa inflace.

Nedůvěra k vládě

Ta pak může a s velkou pravděpodobností i bude rychle klesat a to i při relativně vysokých cenách pohonných hmot a energií. Klesající tempo inflace bude impulzem pro centrální banku. Podle aktuálních očekávání a předpovědí by měla začít se snižováním úrokových sazeb ještě letos, před koncem roku. Rychlejší pokles tempa inflace jí usnadní rozhodnutí a tento krok reálně přiblíží.

Poklesem inflace a rychlejším snižováním úrokových sazeb ovšem dobré zprávy spojené s poklesem maloobchodních tržeb končí.

Pokles tržeb především znamená zpomalení ekonomiky. Pokles poptávky pak může vést k propouštění. Propouštění i pokles ekonomiky výrazně sníží příjmy státního rozpočtu z daní a zvýší výdaje ze sociálních dávek. Stát je pak donucený škrtat, což ekonomiku podváže ještě víc a začne spirála propadu ekonomiky. Kdo si vzpomíná na minulou krizi na konci první dekády tisíciletí, potom neopomene ani na propad ve tvaru dvojitého w.

Na rozdíl od okolních zemí Česko tehdy zažilo dvojí propad ekonomiky za sebou. Teď, kdy Česká republika prakticky jako jediná země Evropské unie stále ještě nedokázala dohnat pokles ekonomiky způsobený pandemií koronaviru a aktuálně stagnuje, není nový propad vůbec vyloučený.

Problém České republiky zvyšují dvě věci. Za prvé je to obecně vysoká cenová hladina, kterou obchodníci i poskytovatelé služeb vysvětlují specifickými podmínkami českého trhu. Dražší potraviny a obecně většiny zboží nutí Čechy podnikat nákupní výjezdy do okolních zemí.

Paradoxně je levněji nejen v Polsku, ale i v Německu či Rakousku, zemích s vyšší životní úrovní, platů i mezd. Utrácení v zahraničí nepodporuje českou ekonomiku ani rozpočet, lidem ovšem nelze vytýkat, že odmítají platit nesmyslné částky za běžné zboží.

Druhým problémem je nedůvěra k vládě, především její ekonomické politice. Všeobecné povědomí o tuzemské drahotě možná nemusí vždy a za všech okolností odpovídat realitě, nicméně tato nálada má velký vliv na reálnou ekonomiku a mimo jiné se projevuje propadem maloobchodních tržeb se všemi jeho negativními důsledky.

Těžko vládě vyčítat, že má Česko nejdražší volání a data široko daleko, předražené a ne moc kvalitní potraviny či ultradrahé oblečení a obuv. Ve všech případech jde ale o dlouhodobý a neřešený problém, které si vlády přehazují jak horký brambor. A který plnou silou vyhřezne ve chvílích, kdy se ekonomice nedaří.

Propad maloobchodu tak ukazuje na závažnější problém než jen na to, že zkrachuje další malá prodejna v sousedství. Pokud se důvěra neobnoví a lidé nenajdou opět cestu do obchodů, naděje na oživení ekonomiky nejsou velké.

Autorka je komentátorka Hospodářských novin

Julie Hrstková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít