Konference OSN o klimatu

Na summitu Organizace spojených národů o klimatu Česká republika, na rozdíl od nedospělé švédské aktivistky Grety Thunbergové, slovo nedostane. K tématu zjevně nemáme co říci.

Komentář New York Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Greta Thunbergová při projevu v OSN

Greta Thunbergová při projevu v OSN | Foto: Jason DeCrow | Zdroj: ČTK/AP

Ostatně, velké části naší veřejnosti to ani příliš nevadí, protože už dlouhá desetiletí poslouchá hlasy společenských autorit, které říkají: nic se neděje, k řádné klimatické změně nedochází, k oteplování už vůbec ne, a pokud k němu přece dochází, jedná se o přirozený cyklus, který člověk neovlivnil, a pokud ano, stejně nemá cenu proti tomu nic dělat. Ať to dopadne, jak chce, my už se tomu nějak přizpůsobíme. Konec konců, i věda se může mýlit, a klimatologie zvláště.

Přehrát

00:00 / 00:00

Daniel Kroupa: Konference OSN o klimatu

Opravdu, i věda se může mýlit a často se také mýlí, zejména když se pokouší dělat předpovědi počasí na delší dobu. Jenže nemáme-li nic lepšího než vědecké předpovědi, nezbývá nám než brát je vážněji než hospodské řeči.

A ty poslední prognózy nám říkají, že ke globálnímu oteplování dochází, že je s vysokým stupněm pravděpodobnosti způsobuje člověk produkcí skleníkových plynů, že teplota narůstá rychlejším tempem, než se předpokládalo, a že stojí za to pokusit se s tím něco udělat.

Česko podle Babiše klimatické závazky plní, premiér na summitu OSN přesto hovořit nebude

Číst článek

Patřím k lidem, kteří jsou vůči apokalyptickým předpovědím opatrní. Na počátku 70. let, tedy bezmála před 50 lety, poděsil světovou veřejnost Římský klub zprávou o mezích růstu, jejíž děsivé a ne zcela korektní vědecké hrozby se naštěstí nenaplnily.

Postačí změna návyků

Pozitivním výsledkem bylo upoutání pozornosti politiků k problematice životního prostředí, negativním důsledkem vyšší nedůvěra laické veřejnosti k vědě, která se zabývá budoucností.

Dnes je však situace jiná. Máme o globálním oteplování skutečně vědecké argumenty a ty lze zpochybnit opět jenom vědeckými argumenty. Sotva můžeme jako takové akceptovat skeptické názory, které formulují ekonomové, postrádající v klimatologii jakoukoli kompetenci.

Poprvé v historii je zde problém, který ohrožuje celé lidstvo, který si lidstvo samo způsobilo a nyní má možnost ukázat, zda je schopno jej společným jednáním vyřešit. Vyžaduje to překonat rozdílné zájmy, předsudky, nenávisti, neshody a domluvit se na společném postupu.

Víme konkrétně, co musíme udělat a víme, že to může být účinné jedině, pokud to učiní všichni, zejména státy, které jsou největšími znečišťovateli. Víme také, že vykonáme-li to, co je třeba k zastavení globálního oteplování, bude to znamenat omezení některých příjemných věcí, na které jsme si v rozvinuté průmyslové civilizaci zvykli.

S dnešním světem to je jako s nemocnými lidmi, kterým k vyléčení postačí změna stravovacích návyků a více pohybu: mnozí z nich si raději ponechají starý životní styl i přesto, že je to bude stát život. Nemohu mít proto za zlé mladým lidem, když se je snaží vyburcovat. I tu jejich naivitu jim odpustím.

Autor je publicista

Daniel Kroupa Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme