Polské maso a kompromisní dohoda o dohodě budoucí
Není nad dobré zprávy. Ukázalo se, že když je v sázce ekonomická prosperita v zemi jedné a zdraví občanů v zemi druhé, příslušné úřady dokáží jednat rychle. Ministři zemědělství České republiky a Polska se dohodli na opatřeních, která by měla uklidnit české spotřebitele, dát šanci vydělat poctivým polským zemědělcům a vše v souladu s unijními pravidly. Tečka za celou kauzou by měla být do konce března.
Na celou událost se dá také dívat jako na dobrou remízu.
Poláci dosáhli svého a výměnou za proškolení, intenzivnější kontroly a přístup unijních i českých kontrolorů budou moci dále vyvážet své produkty bez pokračujících zahraničních plošných revizí. Podařilo se jim rozsáhlými kontrolami také dokázat, že nešlo o selhání celé masy producentů, ale o ojedinělý případ lidského šlendriánu.
Na problém se totiž přišlo díky reportáži polské televize, jejíž žurnalista se nechal na jatkách porážející nezdravé kusy dobytka zaměstnat. I díky tomu se prokázalo, že občané každého státu by měli mít zájem na fungování nezávislých médií.
Odhalilo se ale také hlubší systémové selhání. V Polsku často kontrolovali soukromí veterináři soukromá jatka, což přímo vybízelo k nekalostem úplatkářství. U našich sousedů teď budou přijímat více státních veterinářů. Tím se prokázaly minimálně dvě věci takříkajíc ideové. Ne vše státní je špatné a soukromá sféra kombinovaná s neviditelnou rukou trhu nedokáže ve všem služby státu nahradit.
Polské maso a lihová mafie
Z hlediska České republiky si mohou státní úřady také pogratulovat. Veřejnosti daly jasně najevo, že jim je zdraví občanů svaté. Státnímu dohledu a vládě se podařilo rozpoutat takový rozruch, že o jejich činnosti jen tak někdo nezapochybuje.
Česko zruší mimořádná opatření vůči dovozu polského hovězího masa, oznámil Toman
Číst článek
Zároveň se podařilo prokázat užitečnost členství v Evropské unii. Jedná se o společenství založené na vládě práva a právním státě, přičemž společně dohodnutá pravidla stráží Evropská komise.
Ta zafungovala jako nestranný mediátor dvou stran, které si jednu chvíli nemohly přijít na jméno. Ze strany Polska to bylo kvůli údajnému českému ochranářství a nekalé konkurenci spočívající v pomlouvání produktů polské provenience.
Ze strany České republiky zase kvůli údajným nízkým polským zemědělským a potravinářským standardům a neochotě něco změnit. Je dobře, že v Evropské unii jsme, protože díky jejím mechanismům se celý spor mohl vyřešit v klidu, u stolu a ne prostřednictvím nějaké obchodní války nebo i hůře.
Pravda v celé kauze se jeví být někde uprostřed. Podle všeho je naprostá většina polských provozů v pořádku. Ojediněle se vyskytli kriminálníci, snažící se vydělat. Asi stejně, jako tomu bylo v České republice při působení takzvané lihové mafie. Její výrobky byly přímo zdraví škodlivé. Slepcům už zrak nikdo nevrátí a skoro padesáti mrtvým život také ne.
Kvůli ojedinělému pochybení ale Polsko všechny české lihoviny nekontrolovalo, což je možné označit za výraz dobrých sousedských vztahů i zdravého rozumu nestiženého hysterií.
Zdá se tedy, že spotřebitelé v České republice i Evropské unii mohou klidně spát, konzumovat a radovat se z ochrany orgánů státu. Problém ale je, že činnosti různých vychytralců snažících se nepoctivě vydělat se nedá zabránit stoprocentně. Dále mohou existovat černá jatka, restaurace falšující původ masa, podmazaní kontroloři. Naší nadějí ale je, že i díky kauze s polským masem bude snad jejich činnost zase o něco těžší.
Rusko si přálo Harrisovou, dostalo Trumpa
Libor Dvořák
Quincy Jones ovlivňoval nejen hudební svět
Ondřej Konrád
Oběti nedobrovolných sterilizací si zaslouží maximální podporu
Apolena Rychlíková
Trump má fanoušky v české koalici i opozici. Domýšlejí ale své postoje?
Lukáš Jelínek