Podobně jako mezi prvním a druhým kolem prezidentské volby v roce 2013 se na facebooku prakticky nelze vyhnout politickému boji. Fanoušci obou kandidátů, Miloše Zemana i Jiřího Drahoše, agitují nejen na svých osobních profilech, ale také v uzavřených facebookových skupinách.

Jedna z největších 'prozemanovských', Miloš Zeman je naše volba, čítá téměř 25 000 členů. Skupiny na podporu Miloše Zemana přitom mají navrch, protože existují měsíce či roky. Například 'prodrahošovská' skupina Nechceme Miloše Zemana, podporujeme Jiřího Drahoše! oproti tomu sdružuje kolem 8000 lidí a každý den přibývají stovky nových.

Oba tábory na facebooku podporují a povzbuzují své členy a snaží se zapůsobit na nerozhodnuté - nejen diskusemi v komentářích, ale také vlastnoruční grafickou tvorbou.

Během posledních deseti dnů se na sociálních sítích objevily stovky více či méně zdařilých obrázků na podporu jednoho či druhého kandidáta. Jejich používanost je obtížné zjistit, protože se nešíří z jediného místa, ale virálně - uživatelé si je sami ukládají a bez uvedení zdroje dál publikují.

Společné ale mají jedno: emotivní vizuální jazyk a jednoduché sdělení. „Velkou roli hraje to, že čím dál víc lidí je počítačově gramotných,“ říká Adela Hrivnáková, jinak reklamní textařka, která volební agitaci na facebooku sleduje a shromažďuje. „Jsou na facebooku, učí se pracovat s jednoduchými grafickými editory,“ dodává.

Pro generaci mladších facebookových uživatelů, kteří jsou sžití spíše s internetovými memy, mohou obrázky vypadat nezvykle. „Hodně z obrázků, které jsem našla, používá stejnou estetiku jako přáníčka dobrého dne, které si přeposílají naši rodiče v řetězových e-mailech,“ doplňuje Hrivnáková.

Jejich skutečný dopad nelze odhadnout, jsou ale jednoznačně nejviditelnějším nástrojem politického boje na sociálních sítích, a to bez ohledu na jejich přesnost a pravdivost. Stejný úspěch mají materiály založené na faktech a skutečných citátech i fotomontáže či třeba nepodložené informace o tom, kdo kterého kandidáta podporuje.

Negativní emoce jako zkratka

Vědeckým důvodům, proč se podobné obrázky a parodie šíří, se věnoval třeba web Technet. „Negativní emoce nabízejí z hlediska marketingu jakousi zkratku do našeho mozku," říká jeho redaktor Pavel Kasík. „Proto také obrázky, které hrají na strunu hněvu a zloby, mají větší šanci se šířit.“

Facebook má navíc tendenci uzavírat své uživatele do „bublin“ s podobným pohledem na svět, jak se ukazuje i na příkladu skupin sdružujících fanoušky obou kandidátů. Ti tak snadno narazí na obrázek souznící s jejich názorem, který většinou dál volně využijí a přeposílají.

Podle Kasíka je to dáno tím, že sociální sítě uživatelům automaticky vybírají a ukazují takový obsah, který je na webové stránce nebo v aplikaci co nejdéle udrží.

Facebook ukazuje lidem takové příspěvky, se kterými souhlasí, a tak se na něm cítí bezpečně. Ty, které odporují jejich světonázoru, je zase snadné nesouhlasně okomentovat. „Navenek se pak zdá, že s vámi všichni vaši přátelé souhlasí, zatímco druhá strana je v diskuzích velmi agresivní,“ říká Kasík. „Není jednoduché si uvědomit, že jde o realitu, na jejíž konstrukci se Facebook automatizovaně, algoritmicky podílí.“

„Připočtěme k tomu to, že máme tendenci chránit svůj názor, tendenci vnímat lidi, kteří s námi nesouhlasí, jako agresivnější a hloupější, a tendenci posuzovat argumenty druhé strany přísněji, než argumenty vlastní... a vidíme, že je nesmírně těžké vyhnout se v diskuzi polarizaci a agresivitě,“ dodává Kasík.

Michal Zlatkovský Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít