Nabízí se otázka, zda se Petr Fiala neinspiroval u své ideové souputnice, dlouholeté německé kancléřky Angely Merklové, která byla tendencí problémy vysedět - německy aussitzen - pověstná. V dobách stability a prosperity to vycházelo. Také měla štěstí, že odešla z úřadu těsně před tím, než se důsledky této politiky projevily v dramatické podobě.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jan Vávra: Dokáže premiér Fiala problémy vysedět?

V turbulentních dobách lidé skutečně touží po stabilitě, ale poměry u nás se více než stabilitě blíží pasivní odevzdanosti. Vláda spoléhá na to, že se situace sama od sebe zlepší, dojde k ekonomickému oživení, inflace klesne, lidé se začnou mít lépe a zapomenou.

Vládní balíček, jak upozorňují ekonomové, žádnou reformou není, je to kombinace zvýšení některých daní, které dopadne na nízkopříjmové skupiny, výdajových škrtů a účetních operací.

Ekonomická politika je víceméně v gesci ODS, která ovládá ministerstvo financí, ovšem její ministr se nedávno nechal slyšet, že od vlády už teď - tedy v polovině volebního období - není možné čekat žádné zásadní změny. Předsedové dvou koaličních stran, Vít Rakušan a Ivan Bartoš, se proti tomu ohradili, ale to bylo vše.

Nespokojenost a pocity frustrace řadových členů menších stran nelze potlačovat trvale, po nějaké době začnou vybublávat na povrch. A čím je tlak pod povrchem větší, tím silnější je potom výbuch. To nyní nastává u některých koaličních stran, které klesající popularita vlády ohrožuje existenčně.

Nejtřaskavější je to u lidovců, kde je kauza s předvánočním večírkem jen záminkou, která uvolnila projevy nespokojenosti s nízkými preferencemi.  I v hnutí STAN začíná převládat pocit, že se něco musí stát. Předseda Rakušan proto chystá sérii diskusí po republice, kde se chce vymezovat vůči některým krokům kabinetu. A Piráti si zvolili nové vedení, které požaduje, aby strana byla ve vládě pořádně vidět, jinak prý nemá cenu v koalici zůstávat.

Spontánně neřízený chaos

Nehybnost, která byla vydávána za stabilitu, případně omlouvána chybami v komunikaci, tedy začíná premiéra dohánět. ODS sice vnímá iniciativu STANu jako podraz, ovšem na okopávání ze strany koaličních partnerů se bude muset připravit, protože zatím bylo zejména v ekonomických otázkách po jejím.

A předsedové menších stran neprovádějí zdaleka takovou opozici v koalici, jako to svého času uměl třeba předseda lidovců Josef Lux. Možná přiměje rebelie menších stran premiéra Fialu k nové dynamice.

Evropští premiéři většinou čelí poklesu popularity například personálními rošádami. ODS, která se vždy tvářila, že rozumí ekonomice více než ostatní, by také mohla přijít s něčím jiným, než jsou škrty. Pokud se premiérovi nepodaří vládu rozhýbat řízeným způsobem, vznikne spontánně neřízený chaos. Kdo z toho bude profitovat, není těžké uhodnout.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Jan Vávra Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít