Prvotní silné nadšení v demokratickém táboře ze změny v osobě prezidentského kandidáta ovšem časem vyprchá. Pokud má Harrisová porazit republikána Donalda Trumpa bude muset oslovit několik voličských skupin, jejichž podpora pro Bidena slábla zejména proto, že byl vnímán jako už příliš starý.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jiří Pehe: Co rozhodne prezidentské volby v USA?

Voličskou skupinou – jejíž podporu musí Harrisová bezpodmínečně získat –, jsou Afroameričané a Hispánci. Ti sice Bidena dál většinově podporovali, ale ne tak jako v roce 2020.

Harrisové bude hrát do karet, že je sama částečně afroamerického původu, ale musí tyto voliče také přesvědčit, že má plán, jak zlepšit jejich ekonomickou situaci. Ta se v posledních letech zhoršila především kvůli přetrvávající inflaci.

Druhou důležitou skupinou jsou bílé ženy z americké střední třídy. Ty se sice nezačaly nijak významně přiklánět k Trumpovi, ale zároveň je už neoslovoval Biden. Hrozilo, že zůstanou ve volbách ve větších počtech doma.

Harrisová má velkou šanci tuto voličskou skupinu oslovit nejen proto, že je žena, a že je mladší než Trump a Biden, ale také proto, že je zastánkyní liberálního přístupu k potratům.

Jakou strategii Harrisová použije?

Zcela demotivovaná byla v posledních měsících před Bidenovým odstoupením mladá generace, zejména univerzitní studenti. Už pouhých 48 hodin po změně v čele demokratické kandidátky bylo ale jasné, že Harrisová mladé voliče probouzí z pasivity. Větší část desítek tisíc aktivistů, kteří se chtějí angažovat v její kampani, tvoří právě mladí lidé.

Harrisová ovšem bude čelit i dalším výzvám. Hned poté, co se ukázalo, že nominační sjezd demokratů v půli srpna potvrdí skoro jistě jako prezidentskou kandidátku právě ji, přešli republikáni do protiútoku.

Jejich hlavní zbraní bude, jestli se poukazování na menšinový původ Harrisové, který ji měl údajně s pomocí kvót při přijímání ke studiu na univerzitách otevřít dveře k elitnímu vzdělání.

Je to ovšem riskantní strategie, protože tento typ útoků na Harrisovou, jakož i na skutečnost, že je žena, může menšiny i ženy mobilizovat v její prospěch.

Stejně riskantní může být přehnaná kritika za její údajné neúspěchy v boji s migrací, protože republikáni ve Sněmovně reprezentantů odmítli podpořit na pokyn Trumpa nový zákon, který by klíčové problémy spojené s migrací řešil. Na jeho přípravě se přitom podíleli i někteří republikánští senátoři.

Harrisová už na útoky Trumpova tábora odpověděla sarkastickými poznámkami o tom, že coby bývalá státní zástupkyně má bohaté zkušenosti s podvodníky všeho druhu, a lidský typ, který představuje Trump tak dobře zná.

To jsou ostrá slova, která sice vyvolají nadšení u přesvědčených Trumpových odpůrců, ale nemusí dopadnout na úrodnou půdu u nerozhodnutých voličů. Ti budou spíše čekat, zda Harrisová dokáže nabídnout smysluplný ekonomický program.

Pro Harrisovou bude také velmi důležité, koho si vybere pro úřad viceprezidenta. Zkušený politický matador z jednoho z klíčových států by zřejmě měl ve veřejném mínění převahu nad politickým novicem J. D. Vancem, kterého si vybral Trump.

Trump si musí dát velký pozor zejména na to, aby ve svých útocích na ženskou kandidátku s menšinovým původem nezněl jako někdo, kdo pohrdá ženami, a jako rasista, což jsou postoje, s nimiž je občas spojován.

V kombinaci s tím, že je trestně stíhán v řadě kauz a čelí obřím pokutám kvůli ekonomickým podvodům, budou pro něj ve střetu s výřečnou a razantní Harrisovou riskantní především případné televizní debaty.

Autor působí na New York University Prague

Jiří Pehe Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít