Destabilizuje společnost opozice, nebo Andrej Babiš ve spolupráci s prezidentem?
Kdo usiluje o svržení vlády, snaží se destabilizovat společnost. Myslí si to premiér Andrej Babiš z hnutí ANO. Pochopitelně případnou vynucenou výměnu kabinetu by nešlo považovat za výraz stability politické scény a tím i společnosti. Tím spíš, kdyby proběhla v momentu, kdy není úplně jasné, kdo by v zemi dále vládnul.
Přesto někdy nestabilita může být prospěšnější než stabilita. Například v momentu, kdyby kabinet zbavila zátěže, kterou s sebou už rok vleče. Řeč je o trestním stíhání Andreje Babiše a jeho dosud nevyřešeném konfliktu zájmů. To by ustoupilo výrazně do pozadí v momentu, kdyby nadále nebyl premiérem.
Petr Hartman: Destabilizuje společnost opozice, nebo Andrej Babiš ve spolupráci s prezidentem?
Problémy s ním spjaté se totiž promítají do napjaté atmosféry ve společnosti, poškozují pověst země v zahraničí a de facto zabránily vzniku většinové koaliční vlády. Do ní se prakticky nikomu s trestně stíhaným premiérem nechtělo jít. Výjimkou byla pouze sociální demokracie. Vznikla menšinová vláda, což samo o sobě není zárukou stability. Tu zajistila až podpora od komunistů.
Ve sněmovně tak funguje pohodlná většina, o kterou se Babišův kabinet může opírat. Názorně se to projevilo ve čtvrtek brzo ráno, kdy nepadla vláda. Není podstatné, že poslanci za KSČM nenašli dostatek odvahy k tomu, aby aktivně hlasovali proti nedůvěře. Tím, že se zdrželi, svůj úkol splnili. Nepřispěli k destabilizaci společnosti, použiji-li slova premiéra.
Stabilní nestabilita
Přitom právě jeho osoba k ní výrazně pomáhá. Problémy spjaté s Andrejem Babišem přivedly na Letenskou pláň v Praze zhruba čtvrt milionu nespokojených lidí. Motivovaly opozici k už druhému hlasování o vyslovení nedůvěry. Je otázkou času, kdy se podobný pokus znovu zopakuje.
Stabilní nestabilitu udržuje prezident republiky. Jednak nechce připustit, že by se premiérem mohl stát někdo jiný než Andrej Babiš. Miloš Zeman dával zároveň opakovaně najevo, že není ochoten rozpustit sněmovnu, kdyby se ani na tři pokusy nepodařilo dát dohromady vládu, která by získala v dolní parlamentní komoře důvěru.
V neposlední řadě si pohrává se sociální demokracií při jmenování jejich ministrů. Naposledy tím výrazně přispěl k velmi nestabilní situaci v momentu, kdy se rozhodovalo o osudu Babišovy vlády. Byť ji nakonec ČSSD nepomohla položit, neznamená to stabilizaci politických poměrů.
Problémy kolem ministerstva kultury, čekání na obžalobu premiéra a definitivní výsledky auditu zkoumajícího jeho konflikt zájmů zaručují, že se stability jen tak nedočkáme. Nepřičiní se o to především aktivita opozice, ale problémy spjaté s Andrejem Babišem, prohlubující se krize sociální demokracie a v neposlední řadě politická taktika Miloše Zemana.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Vánoce vnímáme jako svátky míru. Válka nás unavuje, ale můžeme se octnout tam, co Ukrajinci
Martin Fendrych
Digitalizace je jako svatý grál. Všichni po ni touží, ale nikdo ji nenašel
Julie Hrstková
Rusové zvedají kotvy
Jan Fingerland
Jak vysokou cenu má pro Roberta Fica pár kubíků plynu
Kamila Pešeková