Země unie budou moci z fondu obnovy čerpat peníze na posílení kapacit zkapalněného zemního plynu
Peněz z nového unijního fondu obnovy, který byl vytvořen na podporu hospodářského růstu po pandemii covidu-19, budou moci země Evropské unie využívat k posílení svých kapacit zkapalněného zemního plynu (LNG). Řekl to v sobotu podle agentury Reuters eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni.
Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu se země Evropské unie usilovně snaží zbavit se závislosti na dovozu ruského plynu. Budování nové infrastruktury umožňující import většího množství zkapalněného zemního plynu nikoli z Ruska je součástí unijní strategie.
Sněmovna schválila nový zákon o kapacitě plynu v zásobnících. Má posílit energetickou soběstačnost
Číst článek
Gentiloni v sobotu v domovské Itálii rovněž řekl, že po létě hodlá představit reformu unijního Paktu stability. Nová pravidla podle něj budou pravděpodobně zohledňovat dluhové cíle jednotlivých zemí.
Komise platnost rozpočtových a dluhových pravidel známých jako Pakt stability a růstu pozastavila předloni v reakci na koronavirovou krizi a původně je chtěla obnovit už letos.
Ruská agrese na Ukrajině ji však přiměla plán přehodnotit. Vládám proto nechá volnější ruce v otázkách rozpočtových schodků a veřejných dluhů ještě celý příští rok.
Gentiloni v sobotu poznamenal, že komise chce učinit pozměněné limity pro půjčování peněz „méně abstraktní a méně rigidní“.
Pakt stability a růstu mimo jiné stanoví, že veřejný dluh nesmí přesáhnout 60 procent hrubého domácího produktu (HDP) a rozpočtový schodek tři procenta HDP.
Gazprom úplně zastavil dodávky plynu do Nizozemska. Země nepřistoupila na platbu v rublech
Číst článek
„Diskutujeme o tom, jak Pakt stability a růstu reformovat,“ uvedl Gentiloni. „Cesta ke snížení dluhu musí být postupnější, důvěryhodnější a méně nebezpečná pro hospodářský růst,“ dodal.
Kvůli nákladům souvisejícím s pandemií covidu-19 se dluhy v mnoha členských zemích Evropské unie dostaly nad hranici 60 procent HDP. Podle eurokomisaře bude pravděpodobně zapotřebí, aby každá členská země unie představila vlastní plán k omezení veřejného dluhu a projednala jej s Evropskou komisí.
V České republice se podle údajů ministerstva financí státní dluh v letošním prvním čtvrtletí zvýšil o 128 miliard korun na 2,59 bilionu korun. Podíl dluhu k HDP tak dosáhl 41,4 procenta, zatímco na konci loňského roku činil 40,3 procenta.