Základní úroková sazba zůstává na sedmi procentech, centrální banka chce bránit výkyvům kurzu koruny
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Informovala o tom mluvčí ČNB Petra Krmelová. Sedmiprocentní sazba platí od 22. června, bankovní rada ji ponechala na stejné úrovni na třetím zasedání v řadě. Bankovní rada ve čtvrtek také rozhodla, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.
Kromě základní úrokové sazby ponechala ČNB také lombardní sazbu na osmi procentech. To je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zůstala na šesti procentech.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
Pro ponechání základní úrokové sazby na sedmi procentech hlasovalo pět členů bankovní rady České národní banky, dva žádali její zvýšení na 7,75 procenta. Řekl guvernér ČNB Aleš Michl. Očekává, že v příštím roce se budou úrokové sazby postupně snižovat.
24:59
EU by měla hledat další trhy a pomáhat je rozvíjet. Ne uměle ovlivňovat obchodní prostředí, míní Dědek
Číst článek
Analytici ponechání sazeb na současné úrovni očekávali. Podle nich tomu nahrával i vývoj inflace, která sice v září vzrostla na 18 procent ze srpnových 17,2 procenta, zůstala ale o 2,4 procentního bodu pod odhadem ČNB.
Ekonomové předpokládají stabilitu úrokových sazeb i do budoucna a ve střednědobém horizontu podle nich budou klesat jen pomalu.
Například analytik Komerční banky Martin Gürtler očekává snížení sazeb v příštím roce na pět procent, v roce 2024 by se podle něj mohly dostat na tři procenta.
Bankovní rada naposledy zvedla základní úrokovou sazbu ještě pod vedením bývalého guvernéra Jiřího Rusnoka na konci června, tehdy to bylo o 1,25 procentního bodu na sedm procent. Nynější úrokové sazby jsou nejvyšší od roku 1999.
Odhad inflace
Centrální banka ve čtvrtek také snížila odhad inflace. Letos podle ní vystoupá na průměrných 15,8 procenta. V srpnu odhadovala její růst na 16,5 procenta. V příštím roce počítá s poklesem spotřebitelských cen na 9,1 procenta, v srpnu odhadovala snížení na 9,5 procenta, informoval guvernér ČNB Aleš Michl.
„Podle nové prognózy inflace meziročně v příštích měsících vzroste, do konce roku bude kolem dvaceti procent. Celoroční průměr inflace 15,8 procenta je mírně níže, než jsme čekali v předchozí prognóze. Do roka a půl čekáme její pokles ke dvěma procentům,“ uvedl Michl.
Zároveň zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos čeká růst hrubého domácího produktu o 2,2 procenta a příští rok pokles o 0,7 procenta. V předchozí srpnové prognóze banka letos počítala s růstem o 2,3 procenta a příští rok o 1,1 procenta. Loni ekonomika stoupla o 3,3 procenta.
„Čekáme, že se sníží domácí poptávka, spotřeba domácností bude zasažena poklesem reálných příjmů,“ řekl Michl ke zhoršení výhledu růstu ekonomiky. Jako nejistoty prognózy uvedl další vývoj válečného konfliktu na Ukrajině, dostupnost a ceny energií a budoucí nastavení zahraniční měnové politiky.
Ministerstvo financí v posledním srpnovém odhadu počítalo s růstem ekonomiky v letošním roce o 2,2 procenta. V dubnu resort předpokládal zlepšení o 1,2 procenta. Zároveň úřad předpokládá proti dubnovým odhadům vyšší průměrnou inflaci za celý letošní rok, a to 16,2 procenta.
