Původně to ale vypadalo nadějně: Američtí kongresmani se předběžně dohodli na podpoře finančního sektoru. Reprezentanti ji pak ale překvapivě odmítli. Po Sněmovně bude hlasovat ještě americký Senát.

Jednalo by se o největší zásah vlády do amerického hospodářství od třicátých let minulého století. Počítala s tím, že vykoupí od finančních institucí hypoteční úvěry, na ně navázané cenné papíry a další aktiva, kvůli kterým musejí odepisovat stále vyšší ztráty. Celkovým efektem je pak ochromení finančního sektoru nedůvěrou. Odmítnutí návrhu samozřejmě prohloubilo pokles na akciových trzích ve světě. V plánu je teď nové setkání George Bushe s ekonomickým týmem, aby se dohodli na dalším, jiném postupu.

Problémy bank, způsobené globální finanční krizí, se mezitím přesouvají ze Spojených států amerických do Evropy. Země Beneluxu se už dohodly na záchraně problémové belgicko-nizozemské banky Fortis. Dostane finanční injekci přes 11 miliard eur. Za to získají vlády Belgie, Lucemburska a Nizozemska 49 % podíl v národních centrálách banky Fortis v těchto zemích. Británie zase zestátní problémovou hypoteční banku Bradford & Bingley.

Českých bank, přestože mají většinou zahraničního vlastníka, by se krize dotknout neměla, řekl Radiožurnálu viceguvernér České národní banky Miroslav Singer. " Nezdá se, že by to mělo hrozit. My situaci sledujeme, samozřejmě nemáme prst na každém investičním rozhodnutí bank, ale podle poznatků, které máme, by ty vlivy na české banky, takové ty prvořádové, nějakým přímým přenosem přes finanční soustavu, měly být minimální. Ta propojenost není veliká."

Vít Pohanka, Miroslav Panuška Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít