Restauracím chybí brigádníci. ‚Mladí jsou v náruči rodičů,‘ míní Kastner z asociace
Stánky s občerstvením, bistra, kavárny a restaurace, těm všem stále chybí zaměstnanci. Podle Asociace malých a středních podniků jich je až o 20 procent méně než před čtyřmi lety. Šanci najít práci nebo brigádu má před létem řada brigádníků. „Kdokoliv má u nás šanci,“ říká pro Radiožurnál Luboš Kastner z Asociace malých a středních podniků a živnostníků.
Proč o práci v pohostinství není takový zájem jako před pandemií koronaviru?
Pandemie způsobila dopad na image oboru. O tomto oboru se nemluví vždy v superlativech. Myslím, že se na krásu práce v gastronomii trošku pozapomnělo. Je to o kontaktu s lidmi, a zejména pro mladé lidi na startu jejich profesního života to představuje perfektní příležitost pro to, aby si do toho pracovního procesu trošku naskočili a trošku si některé věci ošahali. Je to taková nevyužitá příležitost. Ale považujeme to za dopad pandemie.
Nejvíce chybí kuchaři, tedy profese, které vyžadují vzdělání, a také lidé na place, říká Luboš Kastner
A které profese v gastru teď chybí nejvíc?
Nejvíce samozřejmě kuchař a profese v kuchyni. To jsou profese, které vyžadují určité vzdělání, určité řemeslo, nemůžeme je rekrutovat z brigádníků.
A samozřejmě chybí i takzvaně na place nebo při obsluze. Tam už je to daleko jednodušší, protože ta práce nevyžaduje velké požadavky.
Osvědčí se lidé, kteří jsou šikovní, kteří se nebojí pracovat. Uvítali bychom, kdyby více mladých využilo možnost alespoň teď přes sezonu brigádně pracovat.
A daří se shánět restauracím brigádníky na léto? Mimochodem, kolik si můžou vydělat?
Nedaří se shánět. Mladší generace je opravdu odlišná od generace současných třicátníků a čtyřicátníků, kteří to považovali za možná i první volbu. Dohadujeme se, co za tím stojí. Opravdu je život možná pro mladé jednoduší, nemají takový tlak, jsou v náruči rodičů. Je potřeba trochu vyzvat i rodiče, aby se nebáli mladé pustit do pracovního procesu.
Vydělat si samozřejmě mohou velmi slušné peníze. Taxa začíná na 150 korunách za hodinu, což vůbec není špatný začátek. A na exponovaných místech nebo tam, kde opravdu lidi potřebují, si dokážou vydělat i přes 200 korun na hodinu. Ten výdělek je velice zajímavý.
2:10
‚Je znát, že zájem o meníčka klesl.‘ Lidé si stále častěji nosí obědy z domu, ohrožuje to venkovské podniky
Číst článek
A co starší lidé, uchazeči o brigádu, kteří přicházejí z řad lidí, kteří shání druhou práci?
Uvítáme každého. Máme takové případy, já osobně jsem takové zaznamenal. Opravdu je to o tom, kdo se nebojí pracovat, kdo se nebojí komunikovat s lidmi, protože gastronomie je o tom, že jste v kontaktu s lidmi, provádíte službu, obsluhujete.
To znamená, kdo opravdu cítí takový přístup k práci, který je proaktivní, tak toho vítáme všema deseti. Ale my v této chvíli vítáme úplně každého. Nebojíme se zaučit, nebojme se ukázat to, jak to řemeslo lze dělat dobře, profesionálně. Takže kdokoliv má u nás šanci.
Ještě mi prosím stručně řekněte, protože vy sám jste majitel nebo spolumajitel několika restaurací, vnímáte nějaké změny v chování zákazníků? Utrácí míň, nebo naopak si dopřejí?
Utrácí jinak. Nevnímám to jenom jako majitel restaurace, ale provádíme četné výzkumy. Lidé konzumují jinak, zejména třeba v některých dnech. Ta celková tržba gastronomie tento rok jde níž, než byla minulý rok. Pocítili jsme pokles.
Lidé opravdu chtějí za své peníze buď službu, která je ohodnocená, nebo chtějí zážitek. Vnímám, že více hledají zážitek, kvalitu. A když už jdou do gastronomie, tak chtějí být obslouženi dobře a chtějí si pochutnat. Vidím větší příklon ke kvalitě.
Teď už opravdu jenom jednu větu k tématu, které je důležité. Vláda chce od ledna zvýšit daň na čepované pivo. Co to znamená pro hospody? Hrozí, že budou zdražovat?
Ano. A hrozí zánik vesnických hospod, protože tam ten pokles je dramatický. Možná budeme pít více vína, ale pro pivo to rozhodně dobrá zpráva není.
