Plodnost v Česku byla loni nejvyšší od roku 1992, vzrostla na hodnotu 1,83 dítěte na matku
Takzvaná úhrnná plodnost, tedy počet dětí, které žena za život přivede na svět, v Česku v posledním desetiletí rostla. Loni se dostala na hodnotu 1,83. Je tak nejvyšší od roku 1992. Česko se v minulém roce zařadilo v Evropě ke státům s nejvyšší plodností. Výsledky na čtvrteční tiskové konferenci představila Magdalena Báštecká z oddělení demografické statistiky Českého statistického úřadu.
Na rozdíl od porodnosti, kdy se sleduje počet a podíl narozených v populaci, patří plodnost k analytickým údajům.
„Intenzita plodnosti rostla a v roce 2021 dosáhla nejvyšší úrovně od roku 1992, a to 1,83 dítěte na matku. Podle dat z roku 2020 tak Česká republika patřila v Evropě k nadprůměrným. Do roku 2021 plodnost ještě vzrostla, nyní se bude řadit mezi nejvyšší,“ uvedla Báštecká. Dodala, že všechny údaje za loňský rok ale některé státy ještě nezveřejnily.
Na přelomu tisíciletí patřilo Česko naopak k zemím s nejnižší plodností. V roce 1999 ženy za svůj život přiváděly na svět podle údajů Českého statistického úřadu zhruba 1,13 dítěte. Demografové poukazovali na to, že země začne rychle vymírat. I přes zvyšování plodnosti přibývá obyvatel jen díky příchodu cizinců.
Od prvních let tisíciletí do ekonomické krize plodnost rostla. V roce 2008 tak připadalo na ženu 1,5 dítěte. Poté ukazatel poklesl. V roce 2011 dosahoval 1,43. Poté se zase začal zvedat. V letech 2018 až 2020 se zastavil na 1,71 dítěte na ženu, loni poskočil na 1,83.
Podle statistiků se v Česku od roku 2011 do roku 2021 narodilo živě 1,22 milionu dětí. Nejvíc jich ve sledovaném desetiletí bylo v roce 2017, a to zhruba 114 400. Loni se počet blížil 111 800 dětí. Na tisícovku obyvatel tak připadalo 10,6 dítěte. Před desetiletím to bylo 10,4 dítěte.
Údaje v krajích
Plodnost rostla loni ve všech krajích, ale ne stejnoměrně. Pořadí se tak změnilo. V roce 2011 měly nejvyšší hodnoty Středočeský, Ústecký a Liberecký kraj. Loni se v první trojce udržel kraj Středočeský a Liberecký se propadl mezi podprůměrné.
Naopak Zlínský kraj, který byl před desetiletím poslední, se loni posunul mezi regiony s nejvyšší plodností. „Vůbec nejvyšší, 1,95 dítěte na jednu ženu, pak byla plodnost v kraji Vysočina,“ upřesnila statistička.
Obyvatel Česka loni zemřelo nejvíc od konce druhé světové války. Plodnost byla nejvyšší za 30 let
Číst článek
Plodnost podle ní rostla za poslední desetiletí ve všech věkových kategoriích, tedy kromě nejmladších žen do dvaceti let. Mateřství se dále odsouvalo do vyššího věku. Zatímco v roce 2011 ženy rodily v průměru ve 29,7 letech, loni jim bylo průměrně 30,4 roku, upřesnila Báštecká.
První dítě měly loni ženy v průměru ve 28,8 letech, tedy o rok později než v roce 2011. Druhé dítě se jim narodilo průměrně ve 31,4 letech, což je o půl roku později než před desetiletím. Báštecká podotkla, že zatímco věk matek se zvedal, průměrný věk otců při narození potomka se od roku 2011 neměnil. Pohyboval se mezi 33,5 a 33,6 lety.
Mimo manželství přichází na svět téměř polovina chlapců a děvčat. Nevdanou matku měly téměř tři pětiny prvorozených dětí. U dalších potomků byl podíl nižší, loni dosahoval zhruba dvou pětin.
Údaje ze sčítání ukázaly, že nejvíce dětí měly vyučené ženy. V průměru je to 1,87 dítěte. U matek bez vzdělání je to 1,5 dítěte, u středoškolaček s maturitou či s nástavbou 1,49 dítěte a u vysokoškolaček 1,31 dítěte. Počet potomků se lišil i u jednotlivých národností.
Více jich měly ženy, které se hlásily k polské, moravské či vietnamské národnosti. Češkám se v průměru narodilo 1,59 dítěte a Moravance 1,72 dítěte. Na polskou matku v Česku podle zjištění z loňského sčítání připadlo 1,75 dítěte, na slovenskou 1,54, na ukrajinskou 1,19 a na vietnamskou 1,68 dítěte.
