Obce a kraje mají na účtech 267 miliard, tvrdí Schillerová. Samosprávy kritiku označily za absurdní
Obce a kraje měly ke konci loňského roku na účtech 266,9 miliardy korun, meziročně o 6,5 procenta více. Obce měly na účtech 234,1 miliardy korun, meziročně o devět procent více. Kraje měly na účtech 32,8 miliardy korun, což je meziroční pokles o osm procent, řekla ministryně financí za ANO Alena Schillerová. Podle Sdružení místních samospráv je logické, že starostové usilující o vyrovnané hospodaření vytvářeli rezervu.
Ministryně zároveň ale upozornila na to, že obce nevyužily všechny peníze, které mohly potenciálně investovat. Šlo o zhruba 12 miliard korun.
V této souvislosti zmínila především investice Prahy, která nevyužila podle propočtů ministerstva financí zhruba 8,8 miliardy korun.
‚Hra o přežití.‘ Obce se připravují na škrty ve svých rozpočtech, někde se chtějí zadlužit
Číst článek
„Chci poukázat na to, že investiční potenciál u mnoha obcí nebyl využit tak, jak mohl být využít. Proto je důležité letos investovat a pomoci ekonomice,“ uvedla Schillerová.
Praha má podle ní rekordní zůstatky na účtech zhruba 87,1 miliardy korun. „Vedení Prahy je zadřenou brzdou na krásném automobilu zvaném Praha,“ uvedla ministryně k investiční aktivitě metropole. Dodala, že Praha dlouhodobě a loni v krizovém roce obzvlášť zaostává za investičním potenciálem jiných obcí.
Náměstek pražského primátora Pavel Vyhnánek (Praha Sobě) se proti výrokům ministryně ohradil s tím, že nejsou pravdivé. Podle něj tak jen zakrývá rozvrat veřejných financí.
Investiční potenciál ministerstvo financí vypočítalo odečtením očištěných kapitálových výdajů od provozního salda samosprávných celků. V případě krajů skončil případný potenciál pro další investice v záporu, a to 5,3 miliardy korun.
Ministerstvo zároveň odhaduje, že letos daňové příjmy obcí klesnou na 235 miliard korun z loňských 244 miliard korun. Daňové příjmy krajů by měly zůstat na 71 miliardách korun.
Obce přišly o osm miliard
Zároveň Schillerová uvedla, že obce loni získaly dodatečné peníze ze státního rozpočtu za 29,8 miliardy korun a kraje 21,6 miliardy korun. Jde například o podporu sociálních služeb, odměny záchranářům, opatření proti suchu nebo výdaje na školy.
„Propad ekonomiky byl loni mnohem větší, než byl propad daňových příjmů obcí. Rozpočtové určení daní je přitom nastaveno tak, že když klesají příjmy státu, tak klesají příjmy i obcí a krajů. U obcí se to ovšem nestalo díky kompenzacím. Obce se tak na krizi nemusely nijak zásadně podílet,“ uvedla ministryně.
Sněmovna přijala senátní návrh o paušální dani. Více peněz by mohly ze záloh na dani získat kraje a obce
Číst článek
Obce loni dostaly mimo jiné kvůli dopadům pandemie jednorázový příspěvek 13,4 miliardy korun. Šlo především o dopady vyplácení kompenzačního bonusu podnikatelům. Ten byl totiž ze zákona vyplácen jako vratka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, což snižovalo objem rozdělovaných peněz z daní.
Obce ale podle ministryně takto přišly dosud jen o 8,3 miliardy korun. V letošním roce budou mít obce i kraje nový kompenzační bonus nahrazený z 80 procent ze skutečných výdajů na bonusy.
Podle středečních informací ministerstva financí obce loni hospodařily s přebytkem 19 miliard korun a hospodaření krajů vykázalo schodek pět miliard korun. Předloni obce hospodařily s přebytkem 25,5 miliardy korun a kraje s přebytkem 5,8 miliardy korun.
Celkově tak hospodaření územních rozpočtů včetně dobrovolných svazků obcí loni skončilo i přes dopady pandemie koronaviru s přebytkem 14 miliard korun, zatímco o rok dříve to bylo 31,4 miliardy korun.
Kraje nedostaly kompenzace
Dluh obcí a krajů loni podle dat ministerstva financí stoupl o 3,4 procenta na 88,1 miliardy korun. V případě obcí včetně Prahy vzrostl o 1,8 procenta na 70,3 miliardy korun a u krajů o 10,1 procenta na 17,8 miliardy korun.
Babiš navrhl Senátu zrušení vyšší slevy na poplatníka. Pro obce a kraje nabídl 20miliardovou kompenzaci
Číst článek
Na rozdíl od obcí kraje loni nedostaly od státu jednorázový příspěvek za kompenzační bonusy vyplácené podnikatelům. „V letošním roce je ta situace jiná, dopadne na ně nové rozpočtové určení daní, kdy získají navíc více než šest miliard korun a kompenzace za bonus také na ně dopadá,“ řekla Schillerová.
Příjmy obcí a krajů jsou totiž tvořené například penězi ze sdílených daní, mezi něž patří daň z přidané hodnoty, daně z nemovitosti nebo daně z příjmu. Dále dostávají peníze ze státního rozpočtu například na činnosti související s rozšířenou působností obcí nebo krajů na financování sociálních služeb nebo školství.
V rámci rozpočtového určení daní od letoška na kraje nově připadá 9,78 procenta a na obce 25,84 procenta z celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob. Do loňska to bylo u krajů 8,92 procenta a u obcí 23,58 procenta. Daň z nemovitosti je stoprocentním příjmem obcí.
‚Zodpovědní hospodáři‘
Sdružení místních samospráv se proti výtce Schillerové, že obce v době epidemie koronaviru šetří, ohradilo. Její kritiku považuje za absurdní, protože obce se stále potýkají s ekonomickými dopady epidemie a výpadek v pokladnách jim způsobí i daňové změny.
Resort financí poslal obcím kompenzační bonus 13,4 miliardy. Má pomoci s výpadkem daňových příjmů
Číst článek
Podle sdružení je logické, že starostové usilující o vyrovnané hospodaření vytvářeli rezervu. V tiskové zprávě to ve středu uvedl předseda sdružení Stanislav Polčák ze STAN.
Napsal, že obce jsou „zodpovědnými hospodáři a je logické, že v této složité době usilují o vyrovnaný rozpočet, obzvlášť když přijdou o další peníze kvůli vládním krokům“. „Celý loňský rok navíc vláda udržovala obce v nejistotě kvůli původní neochotě nahradit alespoň částečně dopady kompenzačního bonusu či daňového balíčku.“
Škrty v investičních plánech?
Sdružení letos očekává snížení daňových příjmů obcí o deset až 15 procent, náklady na zvládání epidemie pak podle jeho průzkumu mezi obcemi činí v některých případech až šest procent obecního rozpočtu.
Budou peníze na chodníky, školy nebo metro D? Podívejte se, o kolik letos přijde vaše obec
Číst článek
„Pokud obcím letos dál poklesnou příjmy, budou muset škrtat v investičních plánech. Ty přitom mohou pomoci znovu nastartovat i naši ekonomiku. V minulosti tvořily investice samospráv polovinu veškerých veřejných investic u nás,“ doplnil Polčák.
Místopředseda sdružení a starosta obce Křižánky Jan Sedláček upozornil, že naprostá většina obcí se potýká se zvýšenými náklady kvůli pandemii, hradí dezinfekce, ochranné pomůcky či testy nebo dotuje nyní ztrátovou hromadnou dopravu.
Řada obcí má i nižší příjmy, protože odpustila svým nájemcům nájemné nebo uzavřela obecní provozovny. „Zároveň ale obce nemohou čerpat prakticky žádnou podporu z covid programů,“ doplnil Sedláček.
