NKÚ: Systém přerozdělování peněz z norských fondů je zbytečně složitý. Přesto Česko vyčerpalo 90 procent
Za zbytečně složitý a administrativně náročný považuje Nejvyšší kontrolní úřad systém, kterým jsou v Česku rozdělovány peníze z fondů Evropského hospodářského prostoru a Norska. Přesto se podle v pondělí zveřejněného zjištění kontrolorů podařilo Česku vyčerpat přes 90 procent peněz. Systém spojený s rozdělováním dotací má na starosti ministerstvo financí.
Kontroloři se zaměřili na podporu, kterou Česko získalo v letech 2009 až 2014. „Kontrola ukázala, že rozdělování této podpory funguje,“ zjistil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Z prověřených přibližně 230 milionů korun našli kontroloři nedostatky ve výši dva a půl milionu korun.
Peníze z finančních mechanismů EHP a Norska putovaly do řady oblastí a rozdělovaly se v rámci 15 tematicky zaměřených programů. „V praxi to znamenalo nutnost vytvářet, zpracovávat a ověřovat velké množství dokumentů nebo například nastavovat pro každý program zvlášť kontrolní mechanismy,“ konstatoval úřad. Také samotná koordinace mezi velkým množstvím zapojených institucí a subjektů byla podle úřadu složitá.
Světový podnikatel roku je z Brazílie. Český zástupce Stoklásek z Agrostroje neuspěl
Číst článek
Obecná prohlášení bez měřitelních kritérií
Více než 60 procent z připravených peněz se přitom rozdělovalo jen ve čtyřech programech. Mezi zbývajícími programy naopak byly i takové, které obsahovaly pouze jediný projekt, uvádí NKÚ. I takové programy však bylo třeba vést, spravovat, řešit odpovídající dokumentaci a plnit další povinnosti spojené s jejich administrací.
NKÚ se zaměřil také na cíle jednotlivých programů, které stanovují, čeho by se za rozdělené peníze mělo dosáhnout. „Ukázalo se, že u 11 ze 14 prověřovaných programů na to nelze odpovědět,“ tvrdí NKÚ. Stanovené cíle byly pouze obecnými prohlášeními bez jasně měřitelných kritérií. Šlo například o cíl 'spravedlivější a účinnější soudní systém' a podobně. „Co to přesně znamená a jak se pozná, že se takového cíle podařilo dosáhnout, to není jasné,“ kritizuje NKÚ.
2:04
GDPR v praxi. Školy řeší podpisy na výkresech nebo jména dětí v šatnách
Číst článek
Snižování ekonomických rozdílů
Prostřednictvím Fondů Evrospkého hospodářského prostoru (EPH) a Norska přispívají Island, Lichtenštejnsko a Norsko ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů v Evropě a k posilování spolupráce s 15 evropskými státy. Příjemci finanční podpory jsou země střední, východní a jižní Evropy.
Česká republika je příjemcem těchto fondů od roku 2004, kdy vstoupila do Evropské unie a tím také do Evropského hospodářského prostoru. V prvním a druhém programovém období, tedy v letech 2004 až 2009 a 2009 až 2014 přišlo do Česka celkem asi šest miliard korun.
