Všechny daně putují na mandatorní výdaje, nezbývá pojistka, varuje šéf Nejvyššího kontrolního úřadu
S jakými záměry vstupuje do dalšího funkčního období prezident Nejvyššího kontrolního úřadu? Berou politici závěry jeho inspektorů vážně? A pokud ne, co se pro to dá udělat? Radiožurnál se ptal Miloslava Kaly, který Nejvyšší kontrolní úřad i v dalších devíti letech povede.
V pondělí vyšla výroční zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu za loňský rok. Já se k ní konkrétně a k reakcím na ní dostanu za chvíli detailněji, ale ještě předtím se chci zeptat obecněji: jste spokojený s tím, jak jednotlivá ministerstva a samotní ministři reagují na závěry Nejvyššího kontrolního úřadu?
Myslím si, že se reakce za posledních osm roků ohromně zlepšily. Když si vzpomeneme před obdobím třeba Sobotkovy vlády, tak to projednávání bylo formální. Rusnokova vláda zavedla k našim kontrolním závěrům, a zejména těm opatřením k nápravě, která ministři navrhují a vláda potom schvaluje, také připomínkové řízení. Tam se skutečně vede diskuse o tom, co jsme napsali, co si o tom myslí kontrolovaná osoba, a potom je projednávání vlády.
NKÚ usiluje o pravomoc kontroly všech veřejných peněz. Z jednoho zdroje nemůžete mít objektivní informaci, říká Miloslav Kala
Mohl bych těch příkladů jmenovat víc, takový můj evergreen je oblast cen stavebních prací na dálnicích. Na tom vidíte, jak se ta situace vyvíjí: v současné době nemáme v detekci rizik, že by dálnice byly nějak zásadně předražené, ale máme problém s tím, že příprava té realizace trvá příliš dlouho. To znamená, že jsme vyřešili jeden problém a soustředíme se na druhý. Předpokládám, že za nějakou dobu tento problém bude vyřešen.
Ale zpátky k té otázce: ano, já si myslím, že všechny vlády, co za to období pamatuji, se těmi kontrolními závěry zabývají a snaží se na ně reagovat.
Ptám se i proto, že to mnohdy pro čtenáře, posluchače nebo diváka médií působí tak, že v pondělí vydáte nějaké zjištění, dotčené ministerstvo během dopoledne vydá své tiskové prohlášení, ve kterém vaše závěry zpochybní nebo minimálně zlehčí, napíše, že jsou to jen administrativní drobnosti. Potom se to vaše stanovisko i to druhé objeví v médiích a vlastně za týden nebo za dva týdny se to objevuje u jiného tématu. Nemáte z toho někdy pocit marnosti nebo frustrace?
Ne, nemám. Když teď pan ministr Havlíček říkal, že to máme marketingově zaměřeno, tak bychom se možná měli marketingově soustředit na následný život toho kontrolního závěru: že tím zveřejněním a prvním soubojem, kdy se střetneme, to nekončí a že často ke zlepšení dochází.
Já jsem ale chtěl dodat trošku jinou a možná závažnější věc. Když upozorníme na to, že jsou dálnice předražené, tak bychom potřebovali, aby se jednotlivé resorty podívaly, jestli nestaví něco podobného jako dálnice – může to být s odpuštěním jen nějaký most přes potok anebo nějaká polní cesta – a podívaly se, jestli data, která uvádíme, nejdou použít, jestli kritizované činnosti, které vidíme, nejdou zlepšit i v těch dalších oblastech.
V tom je mnohem větší rezerva jednání ministerstev: že se ten poznatek nesnaží zobecnit, udělat syntézu z jednotlivé analýzy na další činností. Tam si myslím, že rezerva ještě je.
Jak už jsem říkal, v pondělí vyšla výroční zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu za loňský rok. Ta je dost kritická, zejména třeba k tempu zadlužování státu. Kritizujete ale také třeba nedostatky ve finančním řízení státu, nákladnost a pomalost elektronizace státu nebo třeba to, jak stát vydává peníze v sociální oblasti. Když začnu tím zadlužováním státu, tak vy jste mimo jiné konstatovali, že téměř 90 procent meziročního nárůstu státních výdajů nesouviselo s pandemií covidu.
Prezident Zeman podruhé jmenoval šéfem Nejvyššího kontrolního úřadu Kalu. Byl jediným kandidátem
Číst článek
Proti tomu se v úterý ve Dvaceti minutách Radiožurnálu ohradil bývalý vicepremiér Karel Havlíček z hnutí ANO. Označil to tak, jak vy jste koneckonců před chvílí citoval, za váš marketingový trik s tím, že můžete změřit procento z celkových výdajů, ale ne z navýšení. Navíc podle něj není správné počítat jen přímé výdaje, doplnil, že covid byl důvodem i nárůstu platů zdravotníků, hasičů, policistů, že s covidem souviselo třeba i navýšení plateb pojistného za státní pojištěnce.
Při všech těchto výhradách, stojíte si opravdu za tím, co jste do výroční zprávy napsali, že 90 procent meziročního nárůstu státních výdajů nesouviselo s pandemií?
Především, tento výrok jsme vzali z dokumentu ministerstva financí, který se jmenuje Pokladní plnění a kde je přesně tento výrok ocitován.
Takže autorem toho výroku je ministerstvo pod vedením paní Schillerové? Chápu to dobře?
Chápete to správně. Je to potřeba zdůraznit. Já ale nemám rád tyto souboje, vytrhnout jednu větu a na ní teď stavět nějaké zpochybnění činností nějaké jiné instituce, o tom to přece není. My jsme v té výroční zprávě na jiném místě napsali mnohem důležitější větu. Také je tady zdůrazněná černě a velkým písmem.
19:57
Sít, nebo nesít? Válka na Ukrajině může zdražit chléb ve světě a vést až k sociálním nepokojům
Číst článek
Řekli jsme, že při tom enormním nárůstu běžných výdajů dle schváleného rozpočtu na rok 2021 měla jejich mandatorní a kvazimandatorní část dosáhnout 99 procent celkových rozpočtových příjmů. Znamená to, že co z těch daní vybíráme, tak vybíráme už jen na mandatorní a kvazimandatorní části.
Samozřejmě, bylo to v rozpočtu, dopadlo to trošku jinak, ale toto je přece ten problém. A tento výrok, který tedy pan exministr používá a snaží se na něm něco dokládat, tak je jen reakcí na to, že tvrdili, že to navýšení potřebují právě proto, že je covid, že je největší krize atd.
Ano, prožili jsme velikou krizi covidu, ale nastoupily jiné krize: inflace, válka, energetická krize. Žijeme prostě v krizovém období a naše veřejné finance přitom jsou v takovém stavu, jak jsem citoval, tedy že většinu toho, co vybereme, musíme zaplatit na mandatorní a kvazimandatorní výdaje a už nemáme na nějakou pojistku na krize. Toto musíme obrátit. Toto je to klíčové sdělení, které jsme chtěli říct.
