Kulturu v Česku financují hlavně soukromníci, vyplývá z údajů ČSÚ
Na financování kultury šlo v roce 2009 skoro 203 miliard korun. Většina peněz byla ze soukromého sektoru. Český statistický úřad (ČSÚ) dnes zveřejnil výsledky prvního zpracování satelitního účtu kultury.
Domácnosti, podniky a neziskové organizace daly na kulturu téměř 86 procent peněz, stát necelých 14 procent. Kulturní dění se samozřejmě podílí také na HDP. A to 1,8 procenty.
Analytik ČSÚ Jaroslav Novák a Jana Černá ze sdružení Unijazz ve Světě o jedné.
„Ekonomický výkon je velmi diferencován. Tradiční umění má poměrně malý podíl na makroekonomické veličině, kdyžto audiovizuální a interaktivní technika nebo reklamní agentury se podílejí větším dílem,“ upřesnil analytik ČSÚ Jaroslav Novák.
Data mimo jiné ukázala rozdíl mezi jednotlivými oblastmi kulturní tvorby. A to jak v soběstačnosti, tak ve výši platů. Pro ministerstvo kultury bude podle náměstkyně Anny Matouškové satelitní účet důležitým zdrojem informací.
„Obecně statistickým datům přikládám velký význam. O financování kultury, ekonomice v kultuře se mluví velmi často, ale velmi málokdy se o tom mluví na základě exaktních dat. A to, co si slibujeme od satelitního účtu, je přesnější obraz všech ekonomických souvislostí v oboru kultury,“ řekla Matoušková.
Jana Černá ze sdružení Unijazz pak upozornila na to, že je podstatné, aby stát dál kulturu podporoval. „Je podstatné, že granty a státní dotace umožní existenci akcí, které hledají něco nového. Pro aktivity, jako jsou ty naše, jsou granty životně důležité,“ dodala Černá.
