Konsolidačnímu balíčku a jeho dopadům na život v Česku nerozumí nejen starší lidé, ale také vysokoškolsky vzdělaní, zaměstnanci i nezaměstnaní. Ve všech těchto kategoriích se míra nepochopení pohybuje kolem 60 procent. Vládním opatřením v oblasti financí celkově rozumí jen třetina obyvatel.

„Jenom 33 procent dotázaných uvedlo, že konsolidačnímu balíčku rozumí. Také pozorujeme velké procento těch, kteří neví, co si o něm mají myslet,“ potvrzuje analytik Medianu Štěpán Žádník.

Mezi skupinami, které nejvíce rozumí vládním krokům, jsou mladí lidé do 29 let. I mezi nimi ale chápe konsolidační balíček jen 33 procent respondentů.

Více než polovina respondentů odpověděla, že nevěří pozitivním dopadům na ekonomiku. Zajímavé je, že v pozitivní vliv věří více než polovina studentů a téměř polovina lidí se základním vzděláním.

Podle politologa Jana Kubáčka může být problém v tom, že vláda nedokázala lidem konsolidační balíček dobře vysvětlit a také si ho dostatečně obhájit. „Lidé nestojí o informační kampaň s vylepováním plakátů a sdělováním hesel, ale čekají, že dostanou férový argumentář,“ vysvětluje.

Podle něj si vláda dopředu nevyjasnila, jak by měl balíček vypadat, a postupným zpochybňováním jeho obsahu i ze strany členů vlády a různými úpravami nakonec ztratila důvěryhodnost.

‚Naší ekonomice ujel vlak‘

Například ekonom a člen Národní rozpočtové rady Petr Musil tvrdí, že přínos konsolidačního balíčku se může pozitivně projevit v dlouhodobějším horizontu. A to nemusí být pro lidi tak srozumitelné jako opatření, která mají okamžitý dopad.

Prezident Petr Pavel v září prohlásil, že české ekonomice ujel vlak a vláda nepodniká dostatečně razantní kroky. Podle průzkumu Medianu dvě třetiny respondentů s prezidentem souhlasí. Zhruba desetina neví, co si má o výroku myslet, a souhlasí s ním hlavně mladí lidé a studenti. Větší podíl těch, kteří s prezidentem nesouhlasí, je naopak mezi lidmi bez maturity.

Vláda předpokládá, že konsolidační balíček pomůže snížit schodek státního rozpočtu v příštím roce o 97 miliard a do roku 2025 o celkem 150 miliard. Jeho součástí je především změna daňových zákonů.

V případě DPH zavádí na místo tří jen dvě sazby, a to 12 a 21 procent, ruší také některé daňové výjimky. Zároveň zvyšuje daň z nemovitosti a odvádět více peněz do rozpočtu mají také firmy.

Balíček také řeší úpravu daně z hazardu a snížení státního příspěvku na stavební spoření. Podle ekonoma Musila dopadne nejvíc na nízkopříjmové skupiny obyvatel. 

„Rozpočtová rada si samozřejmě dovede představit ambicióznější balíček, ale víme, že koalice vládne v určité politické realitě, kdy je složená z pěti stran,“ řekl Musil. Balíček navíc chápe spíše jako kompromisní řešení.

Před pátečním třetím čtením ve Sněmovně se ale koalice už shodla na nějakých úpravách. Změny jsou například u zdanění firemních benefitů. Výnos z daně z nemovitosti pak zůstane obcím, které ale dostanou méně peněz od státu z výnosu sdílených daní.

Patrik Salát, hof Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít