I po novelizaci zákona o veřejných zakázkách může docházet k manipulacím
S novelizací zákona o veřejných zakázkách přichází další triky, jak zakázky manipulovat. Efekt novely je tak možná sporný, stejně tak jako účinnost celého zákona. Řada studií ukazuje, že mnoho veřejných zakázek se v Česku vypisuje účelově. O dopadech novely diskutovali odborníci na konferenci Asociace pro veřejné zakázky.
Novelu zákona o veřejných zakázkách vláda schválila v květnu a teď čeká na hlasování ve Sněmovně. Nejzásadnější změnou je podle předsedy výkonného výboru asociace Tomáše Machurka snížení limitu pro zakázky malého rozsahu na polovinu oproti stávajícím limitům:
S novelizací zákona o veřejných zakázkách přichází další triky, jak zakázky manipulovat. Ptáme se předsedy výkonného výboru Asociace pro veřejné zakázky Tomáše Machurka.
„A od roku 2014 se počítá se snížením limitů pro zakázky malého rozsahu až na jeden milión korun pro všechny druhy zakázek. Novela dál zavádí také nové povinnosti zadavatelů: například předběžně oznamovat veškeré zakázky měsíc před vlastním zahájením zadávacího řízení.“
Dále novela přináší povinnosti zvyšování transparentnosti, kam patří zveřejňování smluv nad 500 000 korun, skutečně uhrazených cen poté, co byla smlouva splněna, nebo povinné zpracovávání a uveřejňování tzv. ekonomického odůvodnění veřejné zakázky.
Kdo dokáže bid rigging?
V oblasti veřejných zakázek ale může docházet k takzvanému bid riggingu. Tak se označuje tajná dohoda uchazečů o veřejnou zakázku, kteří se místo vzájemné konkurence dohodnou o záměrném zvýšení ceny nebo snížení kvality podané nabídky.
„Problém je v tom, že dozorové orgány v tomto směru mají velmi omezené možnosti dokázat, že k takovým tajným dohodám na straně dodavatelům dochází a novela v tomto směru zavádí určité prvky, ale je potřeba tu právní úpravu v tomto směru ještě dále posunout,“ uvedl Machurek pro Rádio Česko.
A může někdo donutit státní instituce k tomu, aby případné informace o veřejných zakázkách na web dávaly opravdu v přehledné a pro veřejnost pochopitelné podobě?
„Novela hovoří o tom, že zadavatel je povinen do 30 dnů od skončení smlouvy nebo od jejího splnění zveřejnit na svých internetových stránkách výši skutečně uhrazené ceny za realizaci zakázky. Tady si myslím, že výše ceny je jednoznačný pojem, stejně tak jednoznačně se hovoří o tom, že zadavatel musí uveřejnit smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech změn a jejich dodatků. Já si myslím, že toto je věc také následné kontroly, pokud by chtěl nějaký zadavatel takto jednat, tak je to role Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, aby takovému jednání zabránil,“ odpověděl podle předseda výkonného výboru Asociace pro veřejné zakázky Tomáš Machurek.
