Vláda schválila podporu podnikům s velkou energetickou náročností. Těch se totiž netýká zastropování cen schválené v pondělí. Na kompenzace bude vyčleněno 30 miliard korun, podniky o ně budou moci žádat od začátku listopadu. Svaz průmyslu a dopravy podporu vítá, obává se ale, že pomoc nebude pro mnoho firem dostatečná.

Praha 18:02 15. září 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Kompenzační program vznikl na základě tzv. dočasného krizového rámce, který státům EU umožňuje podporovat podnikatele v důsledky protiruských sankcí a vysokých cen energií. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) uvedl, že o tuto podporu budou moci žádat firmy v zemědělství, lesnictví, ale také v těžebním nebo zpracovatelském průmyslu.

Na základě představeného návrhu evropského nařízení by se další pomoci měly dočkat i malé a střední podniky, které potřebují vysoké nebo velmi vysoké napětí. „Firmy budou moci podle aktuálního návrhu čerpat pomoc až ve výši 80 procent spotřeby za posledních pět let,“ uvedl na včerejší tiskové konferenci premiér Petr Fiala (ODS). Na tuto pomoc vláda plánuje rozdělit dalších 30 miliard korun.

Vládní rozhodnutí silně kritizuje opozice. Podle místopředsedy ANO Karla Havlíčka je pomoc nedostatečná a opožděná.

Průmysl pomoc vítá

Svaz průmyslu a obchodu podporu vítá, vyjádřil ale obavu o nedostatečnosti pomoci velkým podnikům. V tiskové zprávě rovněž vyzval ministerstvo průmyslu a obchodu, aby byl proces co nejjednodušší.

Schválenou pomoc kvituje i Hospodářská komora, přesný odhad, jak dlouho prostředky vystačí, však zatím nemá. „Jakoukoli pomoc vítáme, samozřejmě bude záležet na tom, kolik z té pomoci a za jakých podmínek kdo dostane,“ rozvádí Radek Jakubský, viceprezident Hospodářské komory.

Chudé nemůžeme nutit jít až na dřeň. Šetřit energiemi musí i vysokopříjmoví, upozorňuje ekonom

Číst článek

Dosavadní vládní kroky navíc zatím nevedou k větší jistotě podniků.

„Pan ministr oznámil, že to bude zhruba osm tisíc firem, ale neřekl jakých. V Česku je zhruba jeden a půl milionu podnikajících subjektů. Dá se předpokládat, že to budou ti energeticky náročnější, ale není jasné, kdo do toho bude spadat,“ popisuje Jakubský. „Ta nejistota je tady poměrně velká. Povede to ke spekulacím.“

„Musíme počkat na to, jak budou schváleny parametry a podle čeho se to bude posuzovat. Musíme se podívat, kolik je to podniků, a potom se může udělat odhad, jestli bude částka dostatečná,“ dodává Jan Vízner, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů.

Revize trhu s elektřinou

Vláda v rámci českého předsednictví rovněž bude spolupracovat s Evropskou komisí na snížení cen energií a revizi trhu s elektřinou. V EU momentálně panují velké cenové nesrovnalosti mezi jednotlivými trhy, které silně ovlivňují konkurenceschopnost podniků.

„EU by měla najít řešení pro vyrovnání konkurenčních podmínek, aby v Evropě byly podmínky rovné pro všechny podnikatele,“ tvrdí Jakubský.

Připravované opatření na základě představeného návrhu evropského nařízení paradoxně podmínky zhoršuje.

„Podmínky se budou lišit pro maloodběratele a pro ty, kteří jsou napojeni na vysoké napětí. V jednom oboru budou dvě firmy, které jsou konkurenční, jedna připojená v maloodběru a druhá na vysoké napětí,“ popisuje Jakubský. „Vznikne tam velká disproporce.“

Matouš Waller, Jan Burda Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít