Giddens: Důležitější než úroveň zadlužení je nastartovat ekonomiku
Na mezinárodní konferenci o světovém rozvoji v Praze přednášel i britský sociolog Anthony Giddens. V poslední době se zabývá klimatickou změnou. Ve světě je ale znám hlavně jako poradce bývalého britského premiéra Tonyho Blaira a také jako autor politického konceptu tzv. Třetí cesty.
V té například radí, aby vláda uzpůsobila sociální výdaje stavu ekonomiky, a že by stát měl místo rozdávání více investovat do vzdělání a vědy. Martina Mašková v rozhovoru s Anthonym Giddensem poukázala na rostoucí obavy ze zadlužení a z toho, že český stát nemá dost peněz na důchody. Anthony Giddens jí nabídl britský pohled.
"Mnoho zemí se teď bude muset rozloučit s tím, na co byly zvyklé v posledních 10, 15 letech. Rozpočtová disciplína, stejné cifry na straně dal i má dáti, tedy vyrovnané státní rozpočty, dávaly smysl v dobách ekonomické prosperity. Teď čelíme následkům globální hospodářské krize a my skutečně netušíme, kdy recese skončí, i když to začíná vypadat nadějně, ale také může místo oživení přijít druhá vlna recese, takže za těchto okolností je důležité stimulovat ekonomiku. Teď se nemůžeme starat o úroveň zadlužení, protože mnohem důležitější je nastartovat ekonomiku."
"Ve Velké Británii řešíme stejný problém, státní rozpočet má velký schodek, ale vláda podle mě dělá správnou věc. Hrozila nám všem nejhorší krize od třicátých let. Každá země musí hledat vlastní cestu, jak zajistit veřejné prostředky. A z mého pohledu jsou mimochodem důchody klíčovou otázkou, protože o starší lidi se musíme postarat. Na druhou stranu se všechny veřejné instituce potýkají s nedostatkem prostředků a vláda musí rozhodnout o tom, jak se zmenšující se objem peněz bude přerozdělovat. Tohle je vnitropolitické rozhodnutí, ale čeká českou vládu stejně jako britskou."
"Britské prostředky na důchody zaznamenaly velmi prudký pokles. My teď musíme stejně jako vy rozhodnout, kdo ponese největší zátěž. Ve Velké Británii budeme chtít po mladých lidech, aby nesli poměrně rozsáhlé náklady oni, ale nechceme, aby to vyústilo v mezigenerační válku. Jenže žádné jednoduché řešení této situace neexistuje," upozornil Giddens.
V komentáři jednoho ze zdejších celostátních deníků - v Lidových novinách - jsem se dočetla o tom, že politici mají prakticky jen dvě možnosti: přivést stát k bankrotu a nebo snižovat důchody. Sdílíte tento pohled?
"Nemám takové povědomí o situaci České republiky, abych o tom mohl zasvěceně mluvit, ale snad bych mohl říct, že je velký rozdíl mezi tím, jak se žije s důchodem dnes, a jak se bude žít s důchodem za deset, patnáct let. Je třeba vytyčit jasnou dělicí čáru, která by odlišila ty, kdo už dnes žijí z velmi skrovných důchodů vypočítaných z nízkých příjmů. Ti podle mě musí být chráněni."
"Ale v dlouhodobějším měřítku musíme důchodový systém změnit, protože v populaci bude vyšší počet starších lidí, než jsme byli zvyklí. Nejlepší způsob jak to vyřešit by bylo zajistit pro starší lidi práci. Pro odchod do důchodu nemusí být daná věková hranice, lepší je nechat lidi pracovat, když chtějí, a zavést takové politiky, které by je k tomu vedly. Finové například zdvojnásobili počet šedesátníků, kteří pracují. Hodně starších lidí chce pracovat a podle mě je to směr, kterým se vydat. Mohlo by to být jedno z řešení, které půjde společně s transformací důchodového systému," uvedl v rozhovoru pro Rádio Česko Giddens.
Mají politikové šanci zabránit nadbytečnému utrácení státu v situaci, kdy přibývá důchodců, a tím i voličů starší generace?
"Všechno, co k tomu mohu říct, je, že starší lidé mají právo na to být chráněni a mít stabilní příjmy, protože mají právo na to pobírat peníze, se kterými počítali dříve, když ještě pracovali. Takže je potřeba je podporovat, ale zároveň musíte vzít v potaz to, že vlády musí rozhodnout o tom, jak přerozdělit veřejné peníze, kterých je teď velmi málo."
"Jsme v situaci, kdy důsledky hospodářské krize neseme opravdu všichni. Já si myslím, že starší lidi je třeba chránit tak dlouho, jak to jen jde, ale na druhou stranu je třeba otevřeně přiznat, že to něco stojí a že náklady nese zbytek populace," řekl dále Anthony Giddens.
Současná pravicová vládní koalice křesťanských stran a FDP v Německu toleruje rozpočtové schodky více, než předchozí velká koalice křesťanských a sociálních demokratů. Jak si to vysvětlujete?
"V zásadě v současném světě vidíme dva způsoby, jak k deficitům přistupovat. První pohled říká, že je třeba pokračovat ve stimulacích ekonomik, a to je keynesiánský přístup. Existují stále lidé, kteří lpí na tradičnějším ekonomickém pohledu, který říká, že větší deficit dnes znamená více problémů zítra, ale já toto přesvědčení nesdílím. Podle mě musíme ještě pokračovat v utrácení veřejných peněz, aby se ekonomika znovu nastartovala."
A pak je tu jiný související problém - státu se nedaří vybrat dost peněz na daních.... Možná by daňové zákony měly být jinak napsány. Pomohlo by, kdyby justice více zastávala zájmy daňových poplatníků?
"Daně jsou nesmírně komplikovaná záležitost, nejde jen o objem daňového zatížení, mnohem více záleží na tom, jak jsou zaměřeny a rozloženy a jaké následky daňové zatížení má. Placení daní se odráží v chování lidí a firem. Proto by se zdanění principiálně nemělo řešit v intencích toho, kolik peněz se vybere, ale spíše by se mělo řešit, kdy vybírat a kdy ne. Když chcete, aby lidé znovu dostali práci, musíte přemýšlet, jak odlehčit podnikům," upozornil.
"Otázka není ani tak kolik peněz vybírat, ale jestli je fiskální systém správně nastavený. V České republice může být obtížné napsat daňové zákony, ale stejně důležité jako peníze vybrat, je nastavení celého systému, dopady výběru daní a také to, jestli se vybrané prostředky správně použijí. Je spoustu dobrých příkladů, ze kterých se lze v tomto směru poučit. Na daně se nemůžeme dívat pouze jako na zátěž, zdanění je mnohem komplexnější záležitost," zdůraznil Anthony Giddens.
