Evropská centrální banka mění názor na pomoc Řecku
Zdaleka už nejen o záchranu Řecka, ale také o zachování společné evropské měny se dnes v Bruselu pokoušejí premiéři a prezidenti 17 členských zemí eurozóny. Aby uklidnili finanční trhy, musejí vyslat jasný signál, že jednají jako jeden muž, i když velmi silné slovo mezi nimi má právě žena, Angela Merkelová. Debata se stáčí hlavně na soukromý sektor.
Ještě před začátkem summitu se psalo o velmi ostré výměně názorů mezi německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym. Ten údajně prohlásil, že Němci jako jediní v sedmadvacítce postrádají solidaritu.
Berlín žádal, aby se do záchrany Řecka zapojili také soukromí investoři. Evropská centrální banka dnes dokonce změnila svůj názor. Už není zcela proti řeckému bankrotu, ale jde o to, aby Řecko za bankrotáře neoznačily všechny tři ratingové agentury, protože by ECB nemohla podle svých předpisů Řecku nadále půjčovat. Protože by však byl bankrot řízený, je naděje, že k tomu nedojde.
Země eurozóny přicházejí s těmito řešeními až teď, ale dalo se počítat s tím, že když Řecko lhalo o svém schodku, bude lhát dál. Byla to jakási falešná solidarita nenechat Řecko zbankrotovat, protože by to vyvolalo hospodářskou krizi, s čímž by nikdo z politiků nechtěl být spojovaný.
Otázkou však zůstává, zda se Řecko ze situace poučí. Podle tamních demonstrací lze usuzovat, že Řekové vidí příčinu situace jinde, než u sebe.
Podle Víta Beneše z Ústavu mezinárodních vztahů nelze hovořit jen o pomoci Řecku:
„Tím, že eurozóna pomáhá Řecku, pomáhá zároveň i těm, kteří by byli staženi do krize v případě řeckého bankrotu, což by se týkalo zejména těch, kteří Řecku půjčovali.“
Nejde tedy jen o to, zda pomoci či nepomoci Řecku, ale jde i o vztahy mezi veřejným a soukromým sektorem.
„Debata je hlavně o soukromém kapitálu a o tom, zda pomoci bankám exponovaným v řeckých dluzích,“ domnívá se Vít Beneš z Ústavu mezinárodních vztahů.
