Eurozóna zvažuje škrtnutí až poloviny řeckého dluhu. S odvoláním na vysoce postavené diplomaty to tvrdí agentura Reuters.

14:23 13. října 2011 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Banky a další držitelé řeckých dluhopisů by měli přijít o 30 až 50 procent toho, co Řecku v minulosti půjčili. Jednalo by se o takzvanou restrukturalizaci dluhu, neboli řízený státní bankrot.

Politici už připouštějí, že Řecko své obrovské dluhy splatit nedokáže. Proto je prý nutné jejich významné snížení. Totéž už dlouhou dobu tvrdí většina ekonomů.

„Je to státní bankrot. Jenom tenhle termín se v naší politicky korektní mluvě nehodí používat, a tak se mluví o škrtnutí části dluhů, o restrukturalizaci řeckého dluhu. Ale jestliže Řekové polovinu svých dluhů nesplatí, je to de facto státní bankrot,“ poznamenal redaktor Českého rozhlasu Ondřej Houska, který se situaci v eurozóně dlouhodobě věnuje.

Eurozóna se v červenci dohodla, že investoři přijdou zhruba o 20% toho, co Řecku půjčili. Ukazuje se ale, že takové umazání dluhu nestačí. Před Evropou ale v případě řeckého bankrotu stojí problém, jak naložit s vlastními bankami.

Ty můžou ztráty z řeckých dluhopisů výrazně poškodit. Kdyby se navíc problémy vyhrotily a takzvaná nákaza se přenesla, byl by evropský bankovní systém ve vážném ohrožení.

„Pokud by mělo problém jen Řecko, tak by to pro evropské banky nic moc neznamenalo. Jestliže ale škrtnete část řeckého dluhu, tak se investoři zeptají: teď je na řadě Portugalsko, Irsko a pak snad Španělsko nebo Itálie,“ upozornil redaktor Houska.

Lídři eurozóny se proto chtějí příští neděli na schůzce v Bruselu dohodnout i na tom, jak evropské banky posílit.

Německo přichází s nápadem superkomisaře

Německo mezitím oznámilo, že chce - podle svého ministra zahraničí - změnit evropské smlouvy. Vzniknout by měl jakýsi superkomisař, který bude dohlížet na hospodaření členských zemí. Těžko si lze ale představit, že s tím jednotlivé země budou souhlasit. „V teorii je to nápad jistě zajímavý, ale praxe bude asi o něco jiná,“ poznamenal skepticky Houska.

Milan Kopp, Igor Maňour, Tomáš Pavlíček, Ondřej Houska, Marika Táborská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít