Eurozóna jedná o navýšení záchranného mechanismu a eurobondech
Přijme Evropa další kroky k záchraně oslabených zemí eurozóny? O tom v Bruselu jedná takzvaná euroskupina, tedy ministři financí států platících eurem. O nápady není nouze.
Eurozóna by prý měla ‚přihodit‘ další peníze do svého záchranného balíčku, ve kterém je teď 440 miliard eur. S tím souhlasí i Evropská centrální banka. Zvýšení objemu prostředků v záchranném balíku požadují někteří především s myšlenkou na Španělsko, které by časem mohlo být nuceno požádat o pomoc.
Dnes ráno se do hry dostala další myšlenka – eurozóna by prý měla začít vydávat společné dluhopisy. Tvrdí to šéf euroskupiny Jean Claude Juncker a italský ministr financí Gulio Tremonti. Oba ve Financial Times napsali, že evropská krize by díky tomu byla u konce.
O tématu informoval v pořadu Stalo se dnes Michal Půr, zpravodaj ČTK v Bruselu
Michal Půr, zpravodaj ČTK v Bruselu, si nemyslí, že záchranný mechanismus eurozóny potřebuje další peníze. Řekl to v pořadu Stalo se dnes.
"Protože eurozóna by tím tak trochu dala najevo, že očekává další šíření současných problémů, a je nutné si také přiznat, že ty peníze by ani potom na případný pád Španělska vůbec nestačily. Takže to navýšení pomoci je velmi pochybné, velmi riskantní a já si nemyslím, že se na něm ministři shodnou. A podle toho, jak se ta jednání vyvíjí, to ani tak nevypadá,“ uvedl Půr.
Podle něj má ostatně Španělsko ve skutečnosti o něco lepší základy, než to vypadá z médií. „Ten jeho stav není tak zoufalý, abychom museli uvažovat v tomto případě o nějaké formě pomoci. Španělsku může pomoci jen jedno, a to je šetřit, šetřit a šetřit.“
Eurobondy: řešení ano i ne
Pokud jde o navrhované evropské dluhopisy, ty by měla pro celou eurozónu vydávat evropská dluhopisová agentura.
„Každý stát by se mohl rozhodnout, jestli jeho dluhopisy už jsou moc drahé a půjčky, které získává na finančním trhu, jsou pro něj už za velmi vysoké úroky. Mohl by tedy ‚přepnout‘ na ten dluhopis evropský a za výrazně výhodnějších podmínek, protože za ten dluhopis by ručila eurozóna."
„Je pravda, že tento systém by velmi pravděpodobně vyřešil financování těch států a dostal by peníze ke státům, k nimž se nedostávají, a ty úvěry na trhu jsou pro ně moc drahé. Na druhou stranu to skýtá celou řadu rizik: jak zaručíte, že stát, který si půjčuje ze společné pokladny, se bude dále chovat rozpočtově zodpovědně? To by asi byl poměrně velký problém,“ myslí si zpravodaj ČTK v Bruselu Michal Půr.
