Energie v mnoha zemích Evropy výrazně zdražují. Nahoru jdou ceny elektřiny i plynu. Hlavním viníkem jsou podle bývalého ředitele společnosti ČEZ a někdejšího vládního zmocněnce pro jadernou energetiku Jaroslava Míla vlády států Evropské unie, které mají dostatečně široký aparát na to, aby podobným potížím předcházely. „Příčin je několik – plnění zásobníků dodávek plynu do Evropy na poslední chvíli a emisní povolenky,“ vyjmenovává.

Praha 7:15 5. října 2021 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Celý systém emisních povolenek se vymkl kontrole a stal se předmětem spekulací, upozorňuje host Interview Plus Lukáše Matošky. „Národní vlády bohužel souhlasily s tímto mechanismem a teprve nyní Evropská komise přichází s tím, že chce zastavit rozšíření obchodování s emisemi skleníkových plynů na sektory silniční dopravy, budov a podobně.“

Míl vidí jako zásadní problém to, že v tuto chvíli už řešíme důsledky vysokých cen, a ne jejich příčiny. Vlády zemí Evropské unie totiž udělaly chybu v tom, že systém emisních povolenek nenastavily tak, aby byl předvídatelný.

„Žádná firma se neumí připravit na skokové změny a toto navýšení cen v podstatě přenese na zákazníka. To se dnes děje, a proto se přichází s myšlenkami ‚energetických chudobenek‘,“ říká s odkazem na zvažované energetické šeky pro chudší domácnosti, na které by podle něj by mohly dosáhnout až dvě pětiny evropských obyvatel.

Závislost na jediné rouře

Pokud jde o plyn, zdražování způsobily vyprázdněné zásobníky, které se měly přes léto naplnit. „Rusko meziročně zdvojnásobilo dodávky do Turecka a z jiného zdroje také zvýšilo dodávky do Číny,“ vysvětluje Míl a dodává, že Rusko v podstatě hraje svou hru.

Bývalý vládní zmocněnec pro jadernou energetiku připomíná výroky fyzika Andreje Sacharova nebo ruského prezidenta Vladimira Putina o tom, že v bezpečnostní doktríně některých zemí ropa a plyn víceméně nahradily vojenské konvenční zbraně.

„Ovlivňování hospodářské prosperity a společenské stability v řadě zemí prostřednictvím cen a objemu dodávek primárních zdrojů surovin je ta nejsnazší a nejlevnější cesta. A není možné to Rusku vyčítat – chová se pragmaticky,“ uznává Míl s dodatkem, že tím ruské chování rozhodně nehájí.

„Chyba je ale na straně evropských zemí,“ konstatuje. „Evropa zapomněla na diverzifikaci transportních tras a zdrojů, je závislá z více než 90 procent na jednom dodavateli.“

Kritikou exředitel ČEZu nešetří ani směrem k Česku. „Je ostudou, že Česká republika není propojená severojižně – přes naše území nejde žádný plynovod vedoucí ze severu z nějakých terminálů směrem na jih. Nejsme přímo propojeni vysokotlakem s Rakouskem, jakkoli o to Rakousko výrazně stojí, a stáváme se v podstatě závislí na jedné jediné rouře, která funguje na základě dohody mezi Moskvou a Berlínem,“ uzavírá.

Proč se navzdory všem deklaracím Německo stane velmi „špinavou“ zemí? A dočkáme se do roku 2023 snížení cen energií? Poslechněte si celý audiozáznam Interview Plus Lukáše Matošky.

Zuzana Marková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít