„Samozřejmě, že hlavním důvodem je konec EET. Někteří obchodníci a hlavně restaurace karty brali jen proto, že museli. A když ta povinnost skončila, tak terminál vrátili,“ uvedl Roman Kotlán, výkonný ředitel Sdružení pro bankovní karty. Sdružení je oborovou platformou tuzemských bank s cílem rozvíjet platební služby v Česku, která vývoj trhu sleduje dlouhodobě. 

K poklesu počtu terminálů mezi koncem roku a prvním kvartálem došlo letos poprvé po pěti letech. Meziročně doposud jejich počet ale vždy o několik procent rostl. Z údajů Sdružení pro bankovní karty také vyplývá, že ve srovnání letošního prvního čtvrtletí se stejným obdobím loni je platebních terminálů u tuzemských prodejců stále více, a to o 4,6 procenta.

Objem transakcí v prvním kvartále v porovnání se stejným období loni také narostl, a to o 14 procent.

Pokles počtu terminálů je podle Kotlána kromě konce EET daný i tím, že někteří podnikatelé prostě skončili se svoji činností. „Ekonomika stagnuje, všechno se zdražovalo. Řada podnikatelů to neustála, takže terminál vrátili,“ dodal Kotlán s tím, že informace sbírá od lidí přímo v terénu.

Někteří pak terminál podle Kotlána nechtějí proto, že potřebují hotovost, aby mohli platit svým dodavatelům, kteří po nich chtějí platby také jen v hotovosti.

Jak se situace vyvíjela ve druhém čtvrtletí letošního roku zatím Sdružení pro bankovní karty neví, statistiky bude mít k dispozici až kolem poloviny srpna.

Lidé více cestují

Debata o tom, že zrušení EET od ledna vládou Petra Fialy (ODS) přineslo opět rozmach plateb v hotovosti, se v současnosti rozjela na sociálních sítích. Lidé přes léto více cestují po republice a chodí do restaurací a naráží tak na to, že kartou v řadě míst nezaplatí.

Tématu se pak při projednávání konsolidačního balíčku pro ozdravení státních financí, který prošel v pátek prvním čtení v poslanecké sněmovně, po dvou dnech diskuze, chytla i opozice.

Poslanci ANO poukazovali na to, že zrušení EET může vést k opětovnému rozvoji šedé ekonomiky, a tedy daňovým ztrátám pro státní rozpočet. „Tady je cunami cash only (jen hotovost),“ prohlásila předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová a exministryně financí.

EET začala v Česku platit od roku 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení, o rok později také pro maloobchod a velkoobchod. Samo hnutí ANO, které ji zavedlo, povinnost registrovat tržby vypnulo v době covidu. Nikdy pak už nebyly zavedeny ani pro další, původně plánované skupiny podnikatelů, například pro svobodná povolání jako jsou lékaři, advokáti či účetní.

Bezhotovostní platby jsou každopádně dlouhodobě na vzestupu také podle největšího provozovatele karet u nás, společnosti Mastercard. Podle průzkumu společnosti je většina lidí bere jako preferovaný způsob platby.

„Češi platí kartou v 59 procentech případů, ještě v roce 2019 to bylo jen 49 procent,“ říká Martin Dolejš, ředitel rozvoje prodeje Mastercard pro Českou republiku a Slovensko. Podle něj by počet ještě vyšší, a to až 77 procent, kdyby ale v každém pátém případu nenaráželi lidé na obchodníky, kteří bezhotovostní platby neakceptují. 

„Dalším trendem je placení nositelnými zařízeními, například mobilem nebo hodinkami, což využívá bezmála 40 procent lidí, ještě před třemi lety to bylo jen 22 procent,“ uvádí Dolejš. Z průzkumů Mastercard podle něj také vyplývá, že obchodníci, kteří karty neberou, se připravují o až pětinu tržeb.

Jana Klímová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít