ECB ani FED nechtějí přiškrtit přívod levných peněz do ekonomiky
Evropská ani americká centrální banka se nechystají přiškrtit přívod levných peněz do ekonomiky. Potvrdila to nedávná zasedání jejich vedení. Bankéři na nich sice vyjádřili jisté obavy z inflace, snahy podpořit oživení (stojící stále na vratkých nohách) ale převládlo. Akciové trhy slib další levné likvidity povzbudil. Utažení měnové politiky, až na něj dojde, totiž zřejmě způsobí jistou korekci - tedy pokles cen. Romanu Chlupatému to potvrdil analytik Saxo banky Peter Garnry, který se na úvod zaměřil na americkou centrální banku.
Fed naznačil, že pomalu končí s aktivní podporou ekonomiky, která jde za rámec ultranízkých úrokových sazeb. Co to znamená respektive bude znamenat pro akciové trhy?
ECB ani FED nechystají přiškrtit přívod levných peněz do ekonomiky. Téma rozhovoru Romana Chlupatého s analytikem Saxo banky Peterem Garnryem.
Řekli, že věří, že inflační tlaky jsou přechodné. Takže budou držet nízké úrokové sazby. Zřejmě po zbytek letošního roku. Stejně tak řekli, že kvantitativní uvolňování - aktivní monetární politika, jak jste řekl - skončí. A investoři respektive akciové trhy na to zareagovali pozitivně. Fed tím, co řekl, podpořil akcie. Potvrdil tím totiž, že americká ekonomika pokračuje pomalu ale jistě v ozdravení. Situace na trhu práce že se pomalu lepší. A, jak jsem řekl, inflační tlaky, že jsou dočasné. Proto jsme přesvědčeni o tom, že nejde o nic nového. Jinak je možné říci, že to podpořilo akcie na jejich cestě vzhůru.
Někteří analytici tvrdí, že až Fed obrazně řečeno šlápne na brzdu - až začne utahovat měnovou politiku - projdou akciové trhy poměrně výraznou korekcí. Vidíte to také tak?
Ano, jistě. Víte, vždy musíte volit mezi inflací a ekonomickým růstem a vývojem na trhu práce. Je jasné, že Fed v tomto případě zvolil uvolněnou monetární politiku, která podporuje hospodářský růst. K tomu bych dodal to, že obyčejně platí, že jsou pomalu rostoucí ceny energií a pomalé zvyšování úrokových sazeb spojovány s optimistickým výhledem. Znamená to totiž, že ekonomika pomalu roste. Proto, dokavad sazby rostou pozvolně, není to problém. A akcie by kvůli tomu neměly projít korekcí. To nečekáme.
Platí to samé o očekávaném utahování v Evropě? Na svém posledním zasedání vedení banky odmítlo spekulace, že by sazby opět brzy zvýšilo. Co se stane až tak učiní?
Je jasné že si Evropská centrální banka musí dát pozor na to, aby sazby nezvyšovala příliš rychle. To by totiž mohlo rozštěpit eurozónu na dvě části: sever eurozóny, který by přežil zvýšení sazeb; a pak by tu byl jih. Ten by to ne snad přímo zničilo, ale bylo by pro něj velmi obtížné vyrovnat se s vyššími úrokovými sazbami. Pro Evropskou centrální banku to tak bude těžké rozhodování. I proto, že se inflace obává více, než americký Fed. Takže ano, existuje riziko, že pokud ECB zvedne sazby příliš rychle, ohrozí to finanční systém. Nesmíte totiž zapomínat, že evropské banky jsou v porovnání s americkými mnohem zranitelnější. A to kvůli dluhům vydaným vládami zemí na jihu Evropy. A také proto, že jsou méně kapitalizovány. Takže to může způsobit problém.
