Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) se zaměřil na správu daně z příjmů právnických osob v letech 2013 až 2016. Jednou z rizikových oblastí jsou podle kontrolorů možné daňové úniky přes takzvané spojené osoby, tedy firmy se sídly v daňových rájích.

Aby finanční správa získala informace, které by jí pomohly takové daňové úniky odhalovat, musí od roku 2014 vybraní poplatníci k daňovému přiznání přikládat také přehled proběhlých transakcí s těmito spojenými osobami.

Problém ale podle kontrolorů je, že přes velký význam těchto údajů, finanční správa před zavedením neprovedla analýzu, jestli získávaná data skutečně mohou pomoci, nebo půjde jen o zbytečnou administrativní zátěž.

„V roce 2016 se tato povinnost týkala téměř 14 500 subjektů. Přitom jak vyplývá z údajů Světové banky, čas na splnění všech daňových povinností je v ČR dlouhý, korporátní dani museli poplatníci v roce 2017 věnovat celých 53 hodin a všem daním cca 230 hodin,“ upozornil NKÚ.

Generální finanční ředitelství ale tvrzení NKÚ odmítlo. Finanční správa podle něj zavedení přílohy konzultovala s poradci, podniky i akademiky.

Nejvyšší kontrolní úřad dále finanční správě vytýká, že informace získává pouze prostřednictvím přílohy k daňovému přiznání.

„Generální finanční ředitelství kontrolorům nedoložilo, ať už analýzou, nebo jiným materiálem, že by se ještě před jejím zavedením zabývalo tím, jestli by takto zásadní změna neměla projít legislativním procesem,“ uvedl NKÚ.

Finanční správa ale podle svého vyjádření chtěla zatížit daňové poplatníky co nejméně. „Proto byla zvolena varianta přílohy k převodním cenám, a nikoliv varianta povinné dokumentace. Příloha byla zaváděna na základě pozitivních zkušeností a důkladných analýz,“ stojí v prohlášení Generálního finančního ředitelství.

Vracení peněz zatížilo rozpočet

Kontroloři také upozornili na chyby vzniklé při kontrolách finanční správy, kvůli kterým podle nich musely finanční úřady vracet peníze za chybně vyměřenou daň a také platit úroky.

„V letech 2013 až 2016 se jednalo v případě vyřešených případů o 180 milionů korun, z čehož 61 milionů korun tvořily úroky, které zbytečně zatížily státní rozpočet,“ podotýká NKÚ.

Podle kontrolorů se také ukázalo, že statistiky o výsledcích kontrol finanční správy byly v letech 2015 a 2016 nadhodnocené.

„Za rok 2015 Generální finanční ředitelství uvedlo, že na základě kontrol doměřilo subjektům daň ve výši téměř 1,8 miliardy korun. Přitom po započtení především opravných prostředků, které subjekty uplatnily a které finanční správa do svých statistik už nepromítla, to ve skutečnosti bylo 850 milionů korun,“ doplňuje NKÚ.

Podobně tomu bylo podle kontrolorů také v roce 2016. Finanční správa uvedla, že doměřila plátcům daň ve výši téměř 1,8 miliardy korun. Podle NKÚ šlo ale jen o necelých 1,1 miliardy korun.

Generální finanční ředitelství se ale proti tomu ohradilo. Již řadu let prý v tomto případě používá stejnou metodologii.

„Není možné po uplynulém období ihned ve výsledcích zohlednit výsledky opravných prostředků, respektive odvolacích řízení, neboť se mnohdy jedná o časově náročná řízení a je prakticky nemožné, aby byla tato řízení skončena ve stejném roce, jako byly skončeny daňové kontroly,“ uvedlo Generální finanční ředitelství.

„Pokud by však měla finanční správa změnit metodologii výkaznictví tak, jak naznačuje NKÚ, byla by veřejnost s výsledky daňových kontrol seznamována s odstupem až několika let po jejich faktickém skončení,“ dodalo.

ako Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít