Čína uvalila kvóty na vývoz vzácných kovů a zemin. EU, USA a Japonsko jsou proti
Státům Evropské unie, Spojeným státům a Japonsku se nelíbí kvóty, které Čína uvalila na vývoz vzácných a nenahraditelných kovů a zemin, které jsou nezbytně nutné pro technicky vyspělé produkty, jako jsou například čočky do optických přístrojů, mobilní telefony, větrné turbíny nebo baterie elektromobilů. Peking snižuje kvóty, aby pokryl domácí poptávku, a tím silně zvýhodňuje domácí výrobce.
Čína se odvolává na ekologickou náročnost těžby, a tvrdí, že její postup je v souladu s pravidly Světové obchodní organizace.
„Těžba těchto surovin je skutečně výrazně ekologicky náročná. Většina západních zemí se této těžbě snaží spíše bránit a vyhovovalo jim to, že dokázaly tyto kovy z Číny dovážet,“ říká Pavel Hnát z Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické.
Hostem Světa o druhé byl Pavel Hnát z Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické
Čína už letos v lednu jeden velice podobný spor, který se týkal jiných kovů, prohrála.
„Myslím si, že zájem světového společenství na těchto kovech je tak velký, že v tuto chvíli ekologie nebude dostatečným argumentem.
Světová obchodní organizace může vůči Číně použít odvetná opatření.
„Ty země, které vyhrají spor proti Číně, budou moci zavést taková odvetná opatření, včetně cel, kvót, která jim vykompenzují celou ztrátu, jež díky těm nekalým praktikám získaly. Takto zní teorie,“ říká Hnát.
S Čínou chce každý vycházet dobře
Praxe je trochu složitější. Čína je žádaný partner, každý s ní chce obchodovat.
„Kdyby Čína chtěla ještě zavést další odvetná opatření proti těm, která proti ní budou zavedeny, mohli bychom se dostat do velice závažného problému, který by mohl eskalovat protekcionismus a to v zájmu světa rozhodně není," pokračuje Hnát.
Podíl čínských zásob těchto kovů tvoří 30 procent celosvětových zásob. Řešením by mohl být vývoz z ostatních oblastí, které tvoří 70 procent.
„Tady narážíme na limit té ekologické a vůbec finanční náročnosti. Ono ani těch zásob tolik není. Sice se teď objevila nějaká ložiska na dně Tichého oceánu a v Austrálii, ale že by to šlo ze den na den začít těžit a nahradit výpadek čínského obchodu, tak jednoduché to není,“ vysvětluje Hnát.
Podle něj budou státy v první chvíli tlačit na Čínu a až potom by se snažily o vlastní těžbu.