Zaměstnanci budou chtít vyšší mzdy, to si firmy uvědomují, říká šéf Hospodářské komory Dlouhý
Česká národní banka zvýšila úrokovou sazbu o půl procentního bodu, snaží se tak bojovat s inflací. Tento krok bude mít podle Vladimíra Dlouhého, prezidenta Hospodářské komory ČR, vliv především na malé a střední firmy a na firmy, které neobchodují s eurem. „V období covidu centrální banky po celém světě hodně pumpovaly peníze do ekonomiky, a tak je tady určitý měnový převis,“ řekl pro Radiožurnál.
Česká národní banka zvýšila úrokovou sazbu o půl procentního bodu. Je to správné rozhodnutí?
Je to hlavně těžké hodnotit a je to těžké rozhodování v centrální bance, protože podle našich analýz současná vysoká inflace je souběhem faktorů jak na straně nabídky, tak je tady souběh s velmi silnými faktory i na poptávkové straně – naakumulované úspory z dob covidu, lidé jsou natěšení spotřebovávat po dvou covidových letech. A také po velké recesi z let 2008 až 2009.
Poslechněte si celý rozhovor s prezidentem Hospodářské komory Vladimírem Dlouhým.
A potom: v období covidu centrální banky po celém světě hodně pumpovaly peníze do ekonomiky, a tak je tady určitý měnový převis. Čili není to jenom dovezená inflace, proti které sazby nepomůžou, ale jsou tady poptávkové tlaky. Takže jde spíše o to, jak dobře kalibrovat, jak přesně určit reakci. Ale že centrální banka reagovat musí, ať se to podnikatelům líbí, nebo je, je bohužel asi pravda.
Co zvyšování základní úrokové sazby znamená pro firmy? Jaké to bude mít dopady?
Myslím si, že tvrdé dopady půjdou na malé a střední firmy a na firmy, které nemají vůbec nic společného s eurem. Protože když firma má obrat v eurech nebo když si může půjčovat v eurech, tak si pak půjčuje za nižší sazby. Druhá věc je, že jsme udělali průzkum ještě před zvýšením sazby, ale už po vypuknutí konfliktu, a stále největší problém, který podnikatelé – malí, střední i velcí – uvádějí, není přístup k finančním prostředkům, ale mluví o poruchách v nabídkových řetězcích, mluví o napětí na pracovním trhu. Spíše než že banka zdražila peníze, tak mluví o vysoké inflaci.
Jak se dopady války na Ukrajině přenesou na zaměstnance?
Složitě. Na jednu stranu jsme země, ke které patří kolektivní vyjednávání o mzdách, role odborů, je to pevná součást občanské společnosti, což obecně je správně. Ale v těchto inflačních dobách to znamená, že všichni budou chtít vyšší mzdy, nota bene je-li ten trh práce strukturálně nevyrovnaný – jsou odvětví, kde mají dost lidí, a odvětví, kde lidé chybí. To znamená, že podniky budou muset přidávat, a také přidávají. Čili lidé budou mít vyšší mzdy. A také víme, že dochází od 1. června k poměrně výraznému jednorázovému zvýšení důchodů.
Nepovedou informace o nárůstu důchodů psychologicky k tomu, že i zaměstnanci budou chtít vyšší platy? Je to reálné?
Budou chtít vyšší platy a firmy si to uvědomují. Už před touto válkou firmy zvyšovaly, tlaky byly velké. Všude to říkám a bráním firmy; protože tady panuje přesvědčení, že firmy okamžitě nákladové šoky přelévají do konečných cen pro spotřebitele. Když se podíváte na data, tak je vidět, jak firmy snižují marže také proto, že musí zvyšovat platy. Takže my všichni budeme cítit inflaci, ale zatím dochází k tomu, že přece jenom se platy zvyšují a vláda je schopná alespoň základní podporu v sociální oblasti dělat.
