Nárůst o 0,6 procenta byl podle dat ČSÚ nejvýraznějším meziročním posílením české ekonomiky za čtvrtletí od posledního kvartálu roku 2022. „Hlavními faktory růstu byly zejména rostoucí výdaje na konečnou spotřebu a tvorba hrubého fixního kapitálu. Naopak negativní vliv měla změna stavu zásob,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly meziročně o dvě procenta, z toho na spotřebu domácností o jedno procento a na spotřebu vládních institucí o 4,3 procenta. U domácností se meziročně zvýšily zejména výdaje za nákup předmětů krátkodobé spotřeby a služeb. Tvorba hrubého fixního kapitálu vzrostla meziročně o 0,7 procenta. Zvýšily se investice do obydlí, ostatních budov a staveb, dopravních prostředků a produktů duševního vlastnictví.

Saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo v běžných cenách 143 miliard korun, což bylo o 45,4 miliardy více než ve stejném období předchozího roku. Vývoz vzrostl meziročně o 0,4 procenta, hlavně díky vývozu služeb, kdežto dovoz meziročně klesl o 1,5 procenta.

Hrubá přidaná hodnota (HPH), tedy výsledek rozdílu mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci, ve druhém čtvrtletí vzrostla mezičtvrtletně o 0,5 procenta a meziročně o 0,1 procenta. Meziroční vývoj pozitivně ovlivnily zejména obchod, doprava, ubytování a pohostinství s růstem o 2,3 procenta a peněžnictví a pojišťovnictví, které posílily o 7,3 procenta. Negativní vliv měl průmysl, který oslabil o 2,5 procenta, a rovněž stavebnictví s poklesem o 2,4 procenta.

Zatímco v roce 2022 se ještě meziroční čtvrtletní růsty HDP pohybovaly v řádu procent, od začátku loňského roku jsou už nejvýše v řádu desetin procenta. Ve třetím čtvrtletí roku 2023 zaznamenali statistici pokles ekonomiky o 0,4 procenta a v posledním loňském čtvrtletí ekonomika meziročně stagnovala.

HDP České republiky v poměru k EU, zdroj: ČSU

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít