„Ještě hůře mladí, kteří mají nižší vzdělání, jsou vyučení nebo s ukončenou základní školou. Je patrné, že toto je nejohroženější skupina, protože na trh přichází a předpokládá se, že bude mít zájem o finanční produkty, bude se pohybovat ve finančním světě. Znalostí má ale nejméně,“ doplnila Jana Hamanová z agentury SC&C.

Finanční gramotnost znamená základní orientace v pojmech. Dospělý člověk by měl například vědět, kdo je finanční arbitr, kde si můžu potřebné informace najít nebo také to, že na rozhodování v oblasti financí by si měl vzít potřebný čas.

„Vyznat se v situacích, se kterými se denně setkáváme. Většina lidí má nějaké půjčky – tak například vědět, jak si ji vybrat, jak se chovat, pokud se dostanu do problémů, s kým komunikovat, kde si stěžovat, kde najít jaké informace, jak a podle čeho si je srovnat,“ vyjmenovala Helena Brychová z České bankovní asociace.

Tři čtvrtiny lidí jsou podle průzkumu přesvědčeni, že potřebné vzdělání v této oblasti má poskytnout škola, potažmo tedy stát.

Česká bankovní asociace ale považuje za nejdůležitější, aby se člověk finanční gramotnosti učil už doma. Škola by měla znalosti jen doplnit a případně rozšířit.

V oblasti ochrany naopak respondenti na stát nespoléhají. Jedinou skutečnou obranou je podle nich vzdělávání. Víc než orientace v pojmech obecně Čechům větší potíže dělají početní úlohy.

Eva Rajlichová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít