Češi všeobecně podceňují příznaky hlásícího se infarktu a lékaře nevolají včas. Upozornili na to odborníci z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. Každá minuta přitom hraje v tomto případě roli. Každá půlhodina zpoždění významně zvyšuje riziko úmrtí.

21:36 15. ledna 2014 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Typickým příznakem je plošná, palčivá bolest hrudníku, která se může šířit do krku, ramen a rukou, zejména levé ruky. Je to spojené s dušností a někdy také s opocením. Je to stav, který pacienti nikdy předtím nepoznali,“ popsal vedoucí lékař Oddělení invazní a intervenční kardiologie brněnské Fakultní nemocnice u svaté Anny Jan Sitar.

Důležité podle něj je, aby lidé co nejdříve zavolali lékaře. „Každá hodina zdržení zvyšuje mortalitu pacientů o jedno procento. Pacienti přitom v průměru volají až dvě hodinu po vzniku potíží.“

Na sál se s infarktem dostávají stále mladší lidé. Podle Jana Sitara je to ale i stále kvalitnější diagnostikou.

„Před 15 lety nebyla tak rychlá a přesná a řada pacientů infarkt přechodila třeba pod příznaky chřipkového onemocnění nebo bolesti zad.“

Lidé v Česku žijí oproti situaci před rokem 1989 zdravěji a lékařská péče se zkvalitnila. Statistiky úmrtnosti na infarkt nebo mrtvici jsou přesto stále relativně nepříznivé. Před dvěma lety u nás na infarkt zemřelo 260 lidí na každých 100 tisíc obyvatel. V Japonsku, Švýcarsku nebo Francii je to přitom jen 40.

Igor Maňour, Veronika Sedláčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít