Unie splnila Česku podmínku k Lisabonské smlouvě
Evropská unie dá České republice výjimku z Listiny základních práv EU, součásti Lisabonské smlouvy, kterou požadoval český prezident Václav Klaus. Dohodl se na tom v Bruselu vrcholný summit EU.
Souhlas členských zemí potvrdili mluvčí české vlády Roman Prorok i švédské předsednictví EU. Česká výjimka by měla mít podobu, předloženou švédským předsednictvím. K tomu český prezident hned po seznámení se s návrhem řekl, že je s ním spokojený.
Text výjimky má mít jen několik odstavců, možná jen dva, a má se zapracovat do závěrů summitu EU, který v Bruselu v pátek skončí. O Českou republiku rozšíří už existující výjimku, kterou si před časem v rámci Lisabonské smlouvy vyjednaly Polsko a Británie.
Stručný dokument opakuje závazek členů Evropské unie, že ratifikace Lisabonské smlouvy skončí v tomto roce. Dál vyjadřuje souhlas členských zemí s výjimkou pro Českou republiku.
Prezidentovi Klausovi šlo hlavně o záruku, že se neohrozí platnost takzvaných Benešových dekretů, kterými se po druhé světové válce zkonfiskoval majetek odsunutých Němců a Maďarů z Československa.
Porádce Václava Klause Jiří Weigl o postoji prezidenta k udělení výjimky k Lisabonské smlouvě.
Lídři evropských zemí tento požadavek splnili. Listina tak pro Česko nebude právně závazná. Podle premiéra Jana Fischera to nijak neoslabí práva českých občanů. Fischer doplnil, že po předpokládaném kladném rozhodnutí Ústavního soudu Česko rychle dokončí ratifikaci Lisabonu, což znamená, že prezident smlouvu podepíše.
"Chtěl bych vás ujistit, že v případě, kdy Ústavní soud 3. listopadu dospěje k názoru, že Lisabonská smlouva je v souladu s českým ústavním pořádkem, nebude již nic bránit její ratifikaci," řekl Fischer Radiožurnálu.
Ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle v Ranním interview Radiožurnálu o výjimce v Liasabonské smlouvě pro Česko
Fisherova slova potvrdil i Klausův kancléř a jeho zástupce na summitu Jiří Weigl. Smlouva, reformující fungování Evropské unie, by měla vstoupit v platnost do konce roku.
Ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle potvrdil, že výjimka pro Česko začne platit nejspíš v okamžiku uzavření další přístupové smlouvy s novým členem Unie. Bude totiž přiloženým dokumentem. V Ranním interview Radiožurnálu také přiznal, že odkládání ratifikace Lisabonské smlouvy prezidentem Klausem vzbuzovalo v Evropě nervozitu.
Podle Fredrika Reinfeldta, premiéra v současnosti Unii předsedajícího Švédska, uspokojuje zmíněná forma výjimky i Slovensko, Rakousko, nebo Maďarsko. "Mohli jsme dospět k tomuto závěru způsobem, který vyhovoval také sousedícím státům. Prohlásili jsme společně, že toto řešení, které jsme odsouhlasili pro Českou republiku, nemá žádný právní dopad na tyto země," řekl Reinfeld.
Česká výjimka dostane podle Reinfelda právní formu až po ratifikaci Lisabonské smlouvy. "To provedeme až později, až už bude platit Lisabonská smlouva. Nevím, kdy to přesně bude, ale bude to spolu s přístupovou smlouvou některého nového člena. To se ale stane až později."
Samotné přijetí Lisabonské smlouvy označil předseda Evropské komise José Barroso za kombinaci maratonu a překážkového běhu.
"Věřím, že jsme odstranili poslední politickou překážku," řekl s úsměvem. Česko se připojí k protokolu, který poskytuje výjimku ze závaznosti Listiny základních práv Unie Polsku a Velké Británii. Nakonec se podařilo rozptýlit i obavy Slovenska a Maďarska z dopadů české výjimky na ně. "V protokole nebude žádná zmínka o Benešových dekretech." potvrdil Barroso.
Reakci Maďarska na výjimku z Lisabonské smlouvy pro Česko shrnul spolupracovník Českého rozhlasu v Budapešti Gregor Martin Papuczek s tím, že maďarský premiér dohodu přivítal, protože se v tomto dodatku nebude mluvit o takzvaných Benešových dekretech.
Politici už předem dali najevo, že chtějí, aby už Lisabonská smlouva fungovala a EU se mohla věnovat důležitějším věcem, jako je příprava na kodaňskou konferenci o světovém klimatu.
O kladné reakci Maďarska na výjimku z Lisabonské smlouvy pro naší republiku informoval ve vysílání Rádia Česko spolupracovník v Budapešti Gregor Martin Papuczek
Po splnění české podmínky teď očekávají, že když český Ústavní soud rozhodne o souladu Lisabonské smlouvy a českého ústavního práva, Václav Klaus dokument podepíše a nebude už mít další podmínky. Tento slib už česká vláda od prezidenta dostala, zároveň nikdo nečeká, že český prezident dá záruku písemnou.
Česká republika je poslední ze 27 členských zemí, která smlouvu o reformě fungování Unie ještě neratifikovala. Sice ji už schválili čeští zákonodárci, ale prezident ji dosud nepodepsal.
Nemůže to ani udělat, dokud český Ústavní soud nerozhodne o souladu Lisabonské smlouvy s českým ústavním řádem. Jednání Ústavního soudu ČR je zatím odročené na 3. listopad, kdy by mohl zaznít konečný verdikt.
