Je polovina minulého století a devítiletá Beth Harmonová (Anya Taylor-Joyová) se po smrti své matky ocitá v sirotčinci, kde si kromě lásky ke hře vypěstuje také závislost na prášcích. Drobná zrzka z amerického Kentucky na místních turnajích postupně poráží zkušenější soupeře a sebevědomě proplouvá převážně mužským světem šachu. Titul šampionky se jí ale začne vzdalovat kvůli nadměrnému množství spolykaných sedativ a vypitého alkoholu.

Režisérovi Scottu Frankovi a scénáristovi Allanu Scottovi při natáčení seriálu podle stejnojmenné knižní předlohy z roku 1983 radil šachový velmistr Garri Kasparov. Veškerá klání, jež autor původního románu Walter Tevis popsal, se navíc v historii doopravdy odehrála.  O přesnosti vyobrazených zákonitostí světa sportovního šachu svědčí nejen chvála z řad jeho příslušníků, ale také fakt, že se doslovným přehráváním seriálových zápasů začali bavit amatérští šachisté na sociálních sítích.

Dámský gambit nepřistupuje k šachům stereotypně jako k upjaté zábavě nepochopených géniů. Naopak: ukazuje je jako sofistikované odvětví plné inteligence, pozlátka a adrenalinu. Nic tuhle proměnu šachové image neilustruje lépe, než postava Bethina soupeře a milence Bennyho (Thomas Brodie-Sangster, známý především z filmu Láska nebeská), který vzhledem připomíná kombinaci zpěváka Harryho Stylese s kovbojem z Divokého západu.

Sama hlavní hrdinka je na plátně za dokonalou múzu šedesátých let. Taylor-Joyová v roli září i tam, kde si musí vystačit pouze s upřenými pohledy nebo letmými gesty značícími rozrušení nad momentálním vývojem šachové partie. Odehrané zápasy jsou v jejím podání napínavé navzdory své statičnosti. Z herců ve vedlejších rolích je nutno vyzdvihnout především tragickou postavu adoptivní matky (Merielle Hellerová) a zamlklého údržbáře Shaibela (Bill Camp), který malou Beth poprvé posadí před šachovnici.

Celkový dojem ze seriálu ale shazují zbytečné dějové zkratky. Scénáristé v kritických okamžicích sahají po až úsměvných berličkách v podobě ohraných frází. Příkladem za všechny budiž „zásah shůry“ v podobě návštěvy Bethiny ztracené kamarádky z dětství právě ve chvíli, kdy se osamělá šachistka doma psychicky hroutí.

Potíže s hledáním vlastní identity jsou zobrazeny schematicky a většinou je reprezentují série zjednodušujících výjevů. Beth vzpomíná na dětství, Beth tancuje v obýváku s lahví v ruce, Beth polyká prášky. Posledně jmenovaného problému se ve finále zbavuje takřka okamžitě a bez větších potíží obvykle spojených s náhlým vysazením roky užívaných návykových látek.

Jako klišé vyznívá také nečekaný telefonát několika bývalých protihráčů, kteří před turnajem v Moskvě společně vymyslí strategii výhry nad obávaným sovětským velmistrem Vasilijem Borgovem (Marcin Dorocinski) neboli „Rusem“. Nutno však podotknout, že gentlemanské chování a většinový obdiv Bethiných soupeřů vůči jediné ženě ve vlastních řadách je v seriálu o úspěchu outsidera osvěžující změnou.

Závěrečná epizoda zasazená do podezřele sympaticky vyhlížejícího Sovětského svazu (v průběhu seriálu se objevuje i rozpačitá chvála sovětského smyslu pro spolupráci v kontrastu s americkým individualismem) uzavírá celou sérii předvídatelným triumfem.

Dámský gambit je přitažlivě natočená zábava, která sází na neotřelé prostředí a příjemnou estetiku šedesátkového retra. Přesto se nelze ubránit pocitu, že chtěl být něčím víc: výpovědí o složitosti života bez rodiny, překonávání těžkých prožitků z dětství nebo prosté odlišnosti od okolí. Na to ale příliš klouže po povrchu. Autentickou perspektivu sirotka, jehož největší zápas je nakonec ten, který musí svést sám se sebou, tak bohužel nenabídne.

Gabriela Knížková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít