Český volejbal oslavil devadesáté narozeniny
Český volejbal oslavil devadesát let od svého vzniku. A to důstojně a bez pompézností. Do Městského divadla v Brně jakoby se vrátila doba antuková.
Do hudební produkce během slavnostního ‘mejdanu‘ se zapojili i bývalí výborní hráči. Ve dvojici zazpívali na pódiu například někdejší reprezentant Milan Fortuník a současný předseda Českého volejbalového svazu Zdeněk Haník. A zaplněný sál Městského divadla v Brně se dobře bavil.
„Patří to ke koloritu volejbalu, především antukového. A hlavně muzika je moje druhá láska, sem tam se prostě spáchají takovéto věci. My jsme chtěli, aby to byl, když to řeknu trošku nadneseně, volejbalový mejdan, aby si to lidé hlavně užili,“ konstatoval Zdeněk Haník.
Šéf svazu potom ke slavnostnímu večeru ještě dodal. „Samozřejmě k tomu patřily nějaké věci, které souvisely s vyznamenáním atd., ty jsme museli absolvovat. Ale jinak jsme se snažili, aby to byla především sranda.“
Na podiu se střídali i další hudebníci, ale hlavně se vzpomínalo na zlatá léta českého respektive československého volejbalu, na doby kdy sbíral na velkých akcích jednu medaili za druhou.
„My jsme prostě chtěli vyhrát, dost jsme to uhráli hlavně psychicky. Technicky a výkonnostně jsme na tom nebyli tak dobře, ale my jsme nebyli jednotlivci, ale jedno družstvo,“ vzpomíná Josef Musil, který pomohl získat hned deset medailí. Včetně dvou titulů mistra světa či stříbrné olympijské medaile.
„Já si normálně nepamatuji jména, věci, ale co se týká volejbalu, tak musím říct, že si toho pamatují celkem dost,“ uvedl ve svých necelých devětasedmdesáti letech Bulda, jak se Josefu Musilovi na volejbalových kurtech už léta přezdívá.
Na oslavách se potkal s další takřka dvacítkou medailistů, vždyť český volejbal jich na světových či evropských šampionátech a olympijských hrách posbíral 35. Společně se svými následovníky si pak prohlížel výstavu unikátních fotografií, připomínajících těch devadesát let co se v českých zemích nad vysokou sítí hraje.
Všichni včetně současného předsedy svazu Zdeňka Haníka si přejí, aby na oslavách sta let ještě nějaký ten úspěch přibyl. „Nevím, jestli tady budu jako host nebo ještě budu stát na pódiu. Rád bych se toho dožil ještě na pódiu, aby to byl stejný mejdan jako dneska a abychom byli o kus.“
