Začátek konce britského členství v EU. Spojené království spustilo brexit
OTÁZKY A ODPOVĚDI. Evropská unie začíná novou kapitolu svých dějin. Velká Británie devět měsíců po referendu formálně aktivovala článek 50 Lisabonské smlouvy a oficiálně tak požádala o odchod z unie. Co ale brexit znamená pro Evropany a jak budou jednání mezi členskými zeměmi a Spojeným královstvím probíhat? O vystoupení z unie žádá členský stát vůbec poprvé.
Jak přesně se ‚spustil‘ brexit?
Celý proces odstartoval dopis, který podepsala britská premiérka Theresa Mayová a adresovala ho předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi. Tomu ho doručil velvyslanec Velké Británie při Evropské unii Tim Barrow. Dopis Tusk obdržel ve středu odpoledne. Právě v momentě doručení se začaly symbolicky odpočítávat dva roky, které budou obě strany mít na to, aby se dohodly, jak přesně bude brexit vypadat.
Ve stejnou dobu premiérka Mayová předstoupila před britské poslance a oznámila jim, že proces rozchodu s unií začal. „V souladu s přáním lidí opouští Velká Británie Evropskou unii. Jedná se o historický okamžik, neexistuje žádné cesty zpět,“ řekla. Podle ní je to šance pro dnešní generaci, jak vybudovat lepší budoucnost. Předseda Evropské rady Tusk přislíbil tiskové prohlášení na 13.45. V podvečer budou o situaci jednat i politické skupiny v Evropském parlamentu.
Článek 50 Lisabonské smlouvy v pěti odstavcích načrtává postup v případě, že by se některý členský stát rozhodl z Evropské unie odejít. Před vznikem Lisabonské smlouvy v roce 2007 unijní dokumenty žádný formální postup pro případ, že by si členská země přála ze seskupení odejít, neobsahovaly.
Co bude následovat?
Tusk již dříve uvedl, že do 48 hodin od oznámení Londýna nabídne ostatním 27 členským zemím svou představu základního politického rámce pro nadcházející jednání. Na 29. dubna je plánován mimořádný summit premiérů a prezidentů zbývajících zemí EU. Evropské komisi na něm dají mandát k tomu, aby za ně vedla rozhovory se Spojeným královstvím. V květnu by pak podle BBC měla komise předložit svůj plán vyjednávání. Ke stolu by diplomaté mohli poprvé zasednout na přelomu května a června. Mandát za unijní stranu bude v praxi realizovat vyjednávací tým vedený bývalým eurokomisařem Michelem Barnierem.
Na podzim by pak britská vláda měla parlamentu předložit takzvaný Great Repeal Bill, tedy velký rušicí zákon, který upraví způsob, jakým se evropské právo převede na britské. Pokud vše půjde podle plánu, jednání by měla skončit na podzim příštího roku. Dohodu pak schválí prezidenti a premiéři zbývajících členských států, Evropský a také britský parlament. Existuje možnost, že by jednání mohla být delší, to by ale musely jednomyslně podpořit parlamenty všech zbývajících členských států.
Co všechno musí diplomaté vyjednat?
Témat je opravdu hodně. Británie třeba dala najevo, že se chce rychle dohodnout na garanci práv pro své občany žijící v ostatních zemích unie a pro občany dalších států žijících v Británii. Důležitou částí budou také rozhovory o tom, jak bude vypadat budoucí hranice mezi Severním Irskem a Irskou republikou.
Začátek konce britského členství v EU. Spojené království spustilo brexit
Číst článek
Čeká se i na jednání o podobě budoucích obchodních vztahů. Londýn totiž v ideálním případě nechce ztratit přístup na jednotný evropský trh, ale jeho součástí, jak dala najevo premiérka Mayová, nejspíš nezůstane, aby mohl uzavírat dohody s dalšími státy. Obchodní jednání chce proto Británie vést paralelně s rozhovory o vystoupení z unie. Představitelé EU ale už dali najevo, že obě záležitosti by se měly řešit odděleně.
Jaký bude postoj Evropské unie k jednáním s Británií?
Postoj unie bude zřejmě tvrdý. Představitelé organizace, jako je předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, ale dali najevo, že cílem není Británii potrestat. Podle Junckera budou k jednáním přistupovat přátelsky a férově, ale zároveň Londýnu vystaví účet za to, že nedodrží sliby, ke kterým se zavázal. Na jakou částku bude, zatím není jasné. Vypořádání finančních závazků Británie označili v úterý za klíčové i premiéři visegrádské čtyřky. Český premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD zdůraznil, že je potřeba ochránit český export, aby se nezvyšovala nezaměstnanost.
Hlavní body jednání o brexitu:
Obchod. Británie chce odejít z jednotného evropského trhu a usilovat o novou dohodu a celní pravidla. Kdyby zůstala v jednotném trhu, při zachování jeho čtyř pilířů by to znamenalo, že zůstane v EU jako takové, vysvětlila už dříve premiérka. S odchodem z trhu podle ní souvisí i snížení množství peněz, které bude Londýn v následujících letech posílat do evropské kasy.
Občané EU. Podoba brexitu by podle Mayové měla zajišťovat práva občanů EU žijících v Británii i práva Britů žijících v zahraničí. Cizinci, kteří v zemi pracují legálně, by se tak neměli bát případného vyhoštění. Británie chce kontrolovat také počet lidí přicházejících z unijních zemí.
Cena za brexit. Vyjednávání se bude také týkat toho, na kolik Londýn odchod z unie vyjde. Podle Bruselu by se částka mohla pohybovat kolem 50 miliard liber. Suma v Británii vyvolala pobouření.
Suverenita. Británie hodlá odstoupit od Soudního dvora EU a dalších unijních struktur. Chce ale samostatně zajistit podmínky třeba pro řešení obchodních sporů.
Obchod. Británie chce odejít z jednotného evropského trhu a usilovat o novou dohodu a celní pravidla. Kdyby zůstala v jednotném trhu, při zachování jeho čtyř pilířů by to znamenalo, že zůstane v EU jako takové, vysvětlila už dříve premiérka. S odchodem z trhu podle ní souvisí i snížení množství peněz, které bude Londýn v následujících letech posílat do evropské kasy.
Občané EU. Podoba brexitu by podle Mayové měla zajišťovat práva občanů EU žijících v Británii i práva Britů žijících v zahraničí. Cizinci, kteří v zemi pracují legálně, by se tak neměli bát případného vyhoštění. Británie chce kontrolovat také počet lidí přicházejících z unijních zemí.
Cena za brexit. Vyjednávání se bude také týkat toho, na kolik Londýn odchod z unie vyjde. Podle Bruselu by se částka mohla pohybovat kolem 50 miliard liber. Suma v Británii vyvolala pobouření.
Suverenita. Británie hodlá odstoupit od Soudního dvora EU a dalších unijních struktur. Chce ale samostatně zajistit podmínky třeba pro řešení obchodních sporů.
Brexit ohrožuje i celistvost Spojeného království. Skotský parlament podpořil nové referendum o nezávislosti regionu. Kdy by Skotové mohli jít k volebním urnám?
To se zatím neví. Skotský parlament chce hlasování nejpozději začátkem roku 2019, tedy někdy v době samotného brexitu. Vláda v Londýně to ale odmítla. Podle ní nemůžou Skotové rozhodovat o své budoucnosti, aniž by věděli, jak budou vypadat vztahy s Evropou. Skotská první ministryně Nicola Sturgeonová ale opakovaně obvinila britskou vládu, že nebere ohled na zájmy regionu. Podle ní mají Skotové právo rozhodnout o svém osudu, protože odcházejí v rámci Británie proti své vůli z EU. Sturgeonová chce proto dát voličům na výběr mezi samostatným státem a takzvaným tvrdým brexitem.
Co brexitu předcházelo?
Britové se pro ukončení členství v EU rozhodli 23. června v loňském referendu, v němž se pro odchod vyslovilo 52 procent hlasujících. S výsledkem plebiscitu spojil svou politickou kariéru také bývalý premiér David Cameron a jeho vláda. Unijní země žádaly po Británii co nejrychlejší začátek dvouletých jednání, která předpokládá článek 50 Lisabonské smlouvy. Hlavně vnitropolitické dění v Londýně ale tento krok oddalovalo a nová britská premiérka Theresa Mayová nakonec oznámila, že jej podnikne do konce března.
