Například pro Jonathana Bullocka je, podobně jako pro jeho stranického šéfa Nigela Farage, brexit splněným snem. Přiznává ale, že mu práce v Bruselu bude trochu chybět.
Už v pondělí Sněmovna lordů schválila tři ze čtyř dodatků. Jeden z nich požaduje zjednodušení získání trvalého pobytu ve Spojeném království pro občany členských zemí EU, kteří splňují podmínky.
Uvedl také, že se to stane kolem roku 2028, až se z nynějších příjemců peněz stanou plátci. Podle něj je pravděpodobné, že se tyto státy vydají stejnou cestou jako Británie.
„Vláda bude muset předložit vhodnou legislativu, aby se připravila na brexit bez dohody, který chce. A my v parlamentu využijeme veškeré dostupné prostředky… a zabráníme tomu,“ říká politik Asworth.
Velká Británie i Evropská unie procházejí zatěžkávací zkouškou jednání o brexitu. I proto v úterním Pro a proti debatovali europoslanci Pavel Poc (ČSSD) a Jan Zahradil (ODS).
Británie bude pravděpodobně muset svůj odchod z unie odložit nebo „pro tuto chvíli“ zrušit oznámení o odchodu, pokud chce předložit zcela nový brexitový návrh, upozornil v neděli Coveney.
OTÁZKY A ODPOVĚDI. Evropská unie začíná novou kapitolu svých dějin. Velká Británie devět měsíců po referendu formálně aktivovala článek 50 Lisabonské smlouvy a oficiálně tak požádala o odchod z unie. Co ale brexit znamená pro Evropany a jak budou jednání mezi členskými zeměmi a Spojeným královstvím probíhat? O vystoupení z unie žádá členský stát vůbec poprvé.
Na 250 britských byznysmenů otevřeně podpořilo odchod Spojeného království z Evropské unie. Euroskeptická kampaň Vote Leave se snaží ukázat, že si takzvaný Brexit přeje i část obchodní sféry. Britové rozhodnou o případném odchodu z EU v referendu 23. června.