Předseda ústavně právního výboru Radek Vondráček z ANO ve svém tříhodinovém projevu shrnul výhrady ke korespondenční volbě. Následovala série dvouminutových faktických poznámek.
Pětikoalice chce prosadit, aby Češi v zahraničí mohli své hlasy do voleb zasílat poštou. Opozice je ostře proti. Mluví o možném ohrožení demokracie a rozporu s ústavním pravidlem, že volby jsou tajné.
Důvodem zakotvení pevného termínu regionálních voleb je snaha zabránit tomu, aby se podle současných pravidel přibližovaly kvůli současným pravidlům směrem k létu.
Zatímco při volbě do pražského zastupitelstva rozhoduje o jednom mandátu přes pět tisíc voličů, v pětitisícovém městečku může silami v zastupitelstvu zahýbat kolem stovky hlasujících.
Politici neuspěli ani u Nejvyššího správního soudu, ani u ústavních soudců, kteří se však podstatou návrhu věcně nezabývali. Stížnost odmítli z procesních důvodů kvůli formě podání.
Vítěz volebního klání nezískal nejvyšší počet mandátů. A nejen to. O křesla v Poslanecké sněmovně oproti původnímu volebnímu systému „přišla“ koalice PirSTAN a hnutí SPD.
Na základě odsouhlasených změn bude nyní počet křesel v hongkongském parlamentu zvýšen na 90, z nichž voliči budou vybírat jen 20 a profesní a zájmové skupiny nakloněné Pekingu 30 míst.
Pokud by se volby konaly dříve, profitovalo by z toho nejvíc hnutí ANO, které má k dispozici nejvíce finančních prostředků a nemusí se zdržovat jednáním stranických grémií.
Zaokrouhlování, které ve středu zrušil Ústavní soud, se nejvýrazněji projevilo při volbách 2006 a 2017. Váha jednoho hlasu byla u největších stran více než dvojnásobná ve srovnání s menšími stranami.
Ústavní soud dal jasně najevo, i po tlaku prezidenta Miloše Zemana, že pro demokracii nejsou nejdůležitější volby, ale i dělba moci na moc ústavodárnou, výkonnou, soudní a mediální.
Ve Spojených státech je způsob sčítání výsledků voleb založen na tradici. A nikdo by si tam asi netroufl zásadně celý systém ve všech státech reformovat. U nás je to tradice taky.
„V evropských volbách měla TOP 09 jedničku a trojku na kandidátce. My jsme to respektovali. Ve Středočeském kraji je STAN nejsilnější opoziční silou a máme hejtmanské ambice,“ říká Rakušan.
Odvolání ministra zahraničí Tomáše Petříčka by ale mohlo vést až k pádu vlády. V rozhovoru pro Radiožurnál to řekl ministr vnitra, místopředseda vlády a šéf ČSSD Jan Hamáček.
Vítěz – Marek Hilšer – se shoduje se skutečným výsledkem. U našich čtenářů by ovšem výrazně uspěl Ivan Gabal za Zelené, propadl by Roman Kerekeš z ANO.
Agentury Median a STEM/MARK v senátních volbách poprvé otestovaly, jak by voliči hlasovali v „chytrých“ jednokolových systémech. Výsledky se příliš neliší od těch skutečných.
V simulátoru od datových novinářů Českého rozhlasu si můžete vyzkoušet, jak se volba projeví na zisku křesel. Poradíme taky, jak na křížkování kandidátů.
Obcí, kde se o přízeň voličů neucházejí politické strany, ale jen nezávislí kandidáti každý na své vlastní kandidátce, je v Česku 824. Od minulých voleb jich mírně přibylo.
Druhé kolo senátních voleb s historicky nejnižší volební účastí, 16,7 procenta, opět spustilo úvahy o změně volebního systému. Podle politologů není těžké najít systém s podobným chováním, u kterého stačí jediná návštěva volebních místností. Problémů je ale více.
Prezident Miloš Zeman poprvé v roli hlavy státu navštívil horní komoru parlamentu. Před senátory vystoupil s asi čtvrthodinovým projevem. Řada z nich Zemanovu návštěvu ocenila, stejně jako úvahy o změnách volebního systému.
V pátek a v sobotu budeme mít zase jednou příležitost spočítat to těm, kteří nás zklamali a dát důvěru těm, kterým věříme. Čekají nás volby do krajských zastupitelstev a třetiny Senátu. V našem seriálu si od pondělí do pátku osvěžíme volební pravidla, řekneme si koho, kde a jak budeme volit a taky něco o zpracování výsledků voleb. A začneme těmi, kdo usilují o náš hlas.
Architekt Josef Pleskot, podnikatelé Jan Světlík a Zbyněk Frolík, lékař Jan Pirk, designér Michal Froněk, grafik Aleš Najbrt, herec Ondřej Vetchý či skladatel Ondřej Soukup, to je jen několik jmen, která stojí pod výzvou za přímou volbu poslanců, respektive za změnu volebního systému do poslanecké sněmovny z poměrného na většinový. Poslanci by prý byli zodpovědnější a kvalitnější.
Americký volební systém uvízl v 19. století. Na registračních listinách k volbám zůstala jména 1,8 milionu mrtvých. Studie nezávislého Pewova centra zároveň prokázala, že dalších 51 milionů oprávněných voličů naopak zaregistrováno není.
Rakousko po téměř sto letech zrušilo paragraf volebního zákona, který z kandidatury na hlavu státu vylučoval příslušníky dříve vládnoucího císařského rodu Habsburků. Vyhovělo tak kritice Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, která v roce 2010 označila ‘habsburský paragraf‘ za anachronismus. Protihabsburské zákony přijalo Rakousko hned po první světové válce, která vedla k pádu císařství a k vyhlášení republiky.
Podle předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslavy Němcové není vláda v krizi, v koalici ale panují rozpory. Jak řekla v televizi Prima, vyřešila by tento stav změna volebního systému v Česku na většinový, který by umožnil vládnout pouze vítězi voleb.
Ve Velké Británii může brzy skončit tradiční většinový systém, který by si některé slabé evropské koaliční vlády možná naopak přály zavést ve své zemi. Dnes o tom hlasují Britští voliči v referendu.