Denní zprávy z bojiště i tyto údaje jen ukazují, jak nemožné je předvídat, kolik uprchlíků z Ukrajiny nakonec přijde a jak dlouho v Česku zůstanou. To je pro všechny hodně znejišťující okolnost.
Zatímco se zapojením Ukrajinců na český trh práce by v kraji s dlouhodobě nízkou nezaměstnaností neměl být problém, řešit je třeba otázky spojené s kapacitami ve zdravotnictví a školství.
Je to možná největší uprchlické středisko v Evropě. Určitě je největší v Polsku. Zatím je připravené dočasně ubytovat a nakrmit současně 6 tisíc uprchlíků z Ukrajiny zasažené ruskou agresí.
„Od příštího měsíce už začnu pracovat v domově důchodců,“ říká s nadšením paní Světlana a zdůrazňuje, že měla velké štěstí na dobrou hostitelskou rodinu, která jí pomohla sehnat práci a dětem školu.
Kurz má celkem deset lekcí a lidé z Ukrajiny by se po něm měli umět domluvit česky třeba při nákupu nebo na poště. Už teď je jasné, že zájemců o výuku je víc než míst.
Na sociálních sítích se například objevil příspěvek, ve kterém pan S. tvrdí, že na úřadech práce platí zákaz nabízení zaměstnání českým občanům, a to kvůli příchodu ukrajinských uprchlíků.
Částky navrhované na příspěvek: tři až dvanáct tisíc. Z plánů ministerstva je Hůle rozčarovaný. „Ministerstvo si zvolilo cestu, která je naprosto nekompetentní,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál.
Na jedné straně úsměv a bezstarostný smích, na druhé straně traumata, obavy a strach z přeletů letadel – už přes jeden a půl milionů dětí uteklo před válkou z Ukrajiny.
Praha přemístí asistenční centrum do bývalého sídla Komerční banky ve Vysočanech a navýší příspěvek státu 250 korun na ubytování ukrajinských uprchlíků o 140 korun.
Zhruba půl milionu uprchlíků, kteří odešli z Ukrajiny do Polska, potřebuje podporu kvůli narušení duševního zdraví a 30 tisíc uprchlíků trpí vážnými duševními problémy.
Vyslání pozemních jednotek NATO je podle Pojara málo pravděpodobné. Představit si to umí v případě, že by Rusko zaútočilo například na základnu v polském Řešově (Rzeszówe).
O duchovní pomoc je v uprchlickém centru velký zájem. „Trošku si promluvíme, nechám je vyprávět jejich zážitky a spíš se je snažím uklidnit, že už jsou z palebné oblasti,“ popisuje otec Šimon.
Zázemí pro uprchlíky z Ukrajiny v Praze 6 otevřela Charita Česká republika přímo ve svatostánku nedaleko Národní technické knihovny. Podobné aktivity vznikají i v jiných částech metropole.
„Jsem v důchodu. Manželka je praktická lékařka, ještě dělá. A tak jsme se rozhodli, že já budu pomáhat zde v České republice našim krajanům. A ona zůstane tam, aby pomáhala tam,“ popisuje Oleg.
Komunitní centrum v Radomi se proměnilo v centrum pomoci uprchlíkům. Míří sem lidi, co chtějí pomoci, a přinášejí věci. Od 1. března odbavilo více než 3000 lidí.
„Vidíme, kdo jsou naši opravdoví přátelé,“ vzkázal Čechům. Neopomenul ale i možné stinné stránky. „Bezpochyby je to zátěž pro rozpočet. Narušuje to obvyklý chod věcí a vyvolává u lidí určité obavy.“
Zákony podepsal ve stejný den, kdy je ve zrychleném řízení schválil Senát. Opatření tak nabudou účinnosti vyhlášením ve Sbírce zákonů zřejmě ještě tento týden.
S tím, jak roste počet uprchlíků, kteří do České republiky prchají před válkou Vladimira Putina, začínají se opět vynořovat stereotypní představy o „ideálních uprchlících“
S každým dnem války na Ukrajině přibývá mrtvých i zraněných lidí, uprchlíků a celkové devastace. Vedle materiálních existují i další škody, které se vyčíslují jen obtížně.
Podle Magdy Fajtové se čím dál častěji stává, že se organizaci ozývají lidé, kteří u sebe ubytovali někoho, koho sami přivezli u hranic, ale nyní je už dál hostit nemohou.
Stát zaplatí za ubytování uprchlíků v tělocvičnách a podobných zařízeních 200 korun denně. Za ubytování penzionového typu zaplatí 250 korun denně, třetinou by měly přispět kraje.
Ministři by mohli jednat o příspěvcích pro ubytovatele lidí, kteří utekli před ruskou vojenskou invazí, řešit by měli i možnosti ubytování pro další příchozí.
Český premiér Petr Fiala (ODS) deklaruje, že se chce rozhodně vyhnout přeposílání uprchlíků do dalších zemí Evropské unie. Podle Stojanova ale k něčemu takovému nakonec bude muset přistoupit.
Rakušan očekává, že Česko se za zhruba měsíc stane spíše tranzitní zemí. Uprchlíkům z Ukrajiny totiž podle něho bude schopné poskytovat už jen improvizované ubytování.