‚Hrajeme si, chodíme ven, učíme je základní věty.‘ Pařížská škola pomáhá ukrajinským uprchlíkům
Už přes jeden a půl milionu dětí podle dětského fondu OSN uteklo kvůli válce z Ukrajiny. Některé unijní země, jako třeba Česko, Slovensko nebo Polsko, ukrajinské děti pomalu začleňují do škol. Jiné státy – třeba Francie – systematické vzdělávání pro nejmenší ukrajinské uprchlíky teprve připravují. Už teď jim ale školy poskytují útočiště a prostor, kde si můžou odpočinout, hrát a naučit se první věty v novém jazyce.
„Přijeli jsme z Kyjeva. S manželem, který pochází z Kanady, a se dvěma dětmi. Než začala válka, tak za námi přijel otec, který je z Chersonské oblasti. Všichni jsme se potom vydali do Francie. Jsme unavení. Jenom přes Ukrajinu jsme jeli tři dny a tři noci. Jedli jsme a spali v autě,“ popisuje Olga. Holčička si hraje s panenkou a desetiletý kluk je v hotelu na pokoji.
„První den ruské invaze 24. února jsem se probudila v pět hodin ráno, slyšela jsem výbuchy a letadla. Hrozně jsme se báli. Chtěli jsme z Kyjeva hned odjet, ale šest hodin jsme jen seděli v autě a čekali v kolonách. Bála jsem se o děti a jestli budeme mít dost benzinu. Nechtěla jsem být v autě přes noc, a tak jsme se vrátili domů,“ pokračuje.
Další pokus opustit ukrajinské hlavní město byl úspěšnější. Olga jela s rodinou na západ a přes Lvov se dostali do Polska a pokračovali dál do Německa a do Francie.
Tady se jim už podařilo zařídit přechodný pobyt na půl roku a zatím bydlí v nedalekém hotelu: „Nevíme, jak dlouho tady budeme muset zůstat. Táta se chce vrátit domů, maminka je stále v Chersonské oblasti. Máme o ni strach. Teď ji ale odtamtud nemůžeme dostat. 24. února přijela ruská armáda. Zabili tolik lidí, i uprchlíků, kteří se chtěli dostat pryč.“
Pouze přechodné řešení
Olga chodí se svými dětmi do základní a mateřské školy Evy Kotcheverové, protože tady mají prostor a hračky. Ve třídě je několik stolečků, ostatní děti si kreslí, skládají puzzle. Francouzské děti nakreslily pro ukrajinské uprchlíky šipky, které je navádí do tříd, kde se můžou učit.
„Hrajeme si, chodíme ven, snažíme se je trochu rozptýlit. Učíme je taky základní věty ve francouzštině, aby děti uměly říct, jak se jmenují a kolik jim je let,“ vysvětluje Adéla z pařížské radnice. Pomáhala v nedalekém přijímacím centru pro Ukrajince, kde už pro ně ale není místo, a tak ji poslali sem. S dětmi si rozumí, i když nemluví ukrajinsky ani rusky. K překladu používají mobilní aplikace.
Ukrajinské děti chodí také ven na školní dvůr, kde hrají basketbal. Zbystří pokaždé, když jim nad hlavami prolétne letadlo. Vykřikují v ruštině „самолёт“ (rusky letadlo – pozn. redakce) a vychovatelky je to učí ve francouzštině.
Pražské asistenční centrum pro uprchlíky změní místo. Z Kongresového centra se přesune do Vysočan
Číst článek
„Urychleně jsme s radnicí připravili tři třídy, ve kterých jsme mohli přijmout ukrajinské děti. Chtěli jsme, aby tady znovu mohly být samy sebou a mohly si tu hrát do doby, než se pro ně najde ubytování a než se vyřídí papíry,“ říká Christine Serraová, ředitelka základní a mateřské školy Evy Kotcheverové na pařížském předměstí. Podle ní teď škola ukrajinským dětem nabízí maximum.
Jde ale pouze o přechodné řešení. Ukrajinské děti se budou muset zapojit do francouzského vzdělávacího systému. Pravděpodobně zamíří do tříd a škol specializovaných na přijímání dětí, které nemluví francouzsky.
„Ve Francii jsou třídy pro nefrankofonní děti s učiteli, kteří mají potřebné vzdělání. Můžou se postupně začlenit do tříd, kde nehraje takovou roli jazyk – například s rozšířenou výukou tělocviku nebo třeba matematiky, když jim tyto předměty půjdou lépe,“ vysvětluje.
V Paříži je zhruba 60 mateřských a základních škol, které přijímají nefrankofonní děti. Na druhém stupni jich je o něco víc. Do Francie zatím přišlo zhruba 20 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Vláda je ale připravená jich přijmout až pětkrát tolik.
