Armáda si za cíl raketového útoku vyhlídla slavnost při příležitosti otevření kanceláře odpůrců barmské vojenské junty. Počet střetů mezi vojáky a povstaleckými skupinami v poslední době roste.
Národní liga pro demokracii je mezi čtyřicítkou politických stran, které nesplnily podmínky registrace do voleb, jejichž vypsání vojenská junta slíbila.
Ve všech procesech, kterým Su Ťij čelí, političce hrozí až 120 let vězení. Podle agentury AP v zahraničí převažuje názor, že procesy mají zabránit, aby se Su Ťij vrátila do politiky.
Stejně vysoký trest dostal také Australan Sean Turnell, který působil jako poradce Su Ťij. Státní televize loni uvedla, že měl přístup k „tajným státním finančním informacím“.
Nositelka Nobelovy ceny za mír Su Ťij byla zatčena loni v únoru, kdy se k moci v Barmě dostala armáda a svrhla civilní vládu její Národní ligy pro demokracii.
Ve věznici byly kvůli tomu vybudovány nové prostory. Budou se tam konat i zbývající soudní řízení, jimž čelí. Původně byla politička držena v domácím vězení, poslední měsíce strávila na tajném místě.
Nositelka Nobelovy ceny za mír Su Ťij, kterou armáda svrhla v loňském převratu, odmítá obvinění, že přijala úplatky v podobě statisíců dolarů a zlata od svého politického kolegy.
Nositelka Nobelovy ceny byla už loni v prosinci odsouzena ke čtyřem letům za mřížemi mimo jiné za podněcování násilí. Šéf vojenské vlády ji následně částečně omilostnil a trest snížil na dva roky.
Národní liga pro demokracii Su Ťij vyhrála s převahou volby v listopadu loňského roku. Vojenský převrat přišel těsně předtím, než mohla její vláda zahájit druhý pětiletý mandát.
Su Ťij byla již dříve obviněna z porušení zákona o státním tajemství z koloniální éry, za což jí podle Reuters hrozí až 14letý trest vězení, či z nelegálního držení přenosných rádií.
Další slyšení sesazené premiérky a bývalé ministryně zahraničí Su Ťij se soudem má proběhnout ve středu, a to opět formou videohovoru. Obviněna je již z nelegálního dovozu citlivého zboží.
Nově vznesené obvinění proti Su Ťij vychází z trestního zákoníku z koloniálních dob, který zakazuje zveřejňování informací, jež by mohly „vyvolat strach nebo znepokojení“.
Ve Velké Británii se koronavirová situace natolik zlepšila, že premiér Johnson představil pětiměsíční plán, jak by se země postupně mohla dostat do normálu.
Su Ťij byla již dříve obviněna z nelegálního dovozu vysílaček a do 17. února měla zůstat ve vazbě. Právník političky Kchin Maun Zo ale barmským médiím řekl, že Su Ťij nyní čelí dalšímu obvinění.
Úřady původně tvrdily, že její vazba skončí v pondělí. V největším městě Rangúnu proti puči znovu demonstrovaly stovky lidí, v ulicích hlídkují obrněné vozy.
V předvoji protestu v Rangúnu kráčela skupina buddhistických mnichů oděných v šafránová roucha. Protestující vyjadřují vzdor třemi zdviženými prsty, tedy gestem známým ze série Hunger Games.
„Členové Rady bezpečnosti zdůrazňují potřebu trvalé podpory přechodu k demokracii v Barmě,” uvádí se také podle agentury Reuters v prohlášení, které patnáctičlenná rada schválila konsensem.
Spojené státy, Austrálie či generální tajemník OSN vyzvaly armádu k propuštění šéfky tamní vlády Do Aun Schan Su Ťij i dalších politiků. K propuštění politiků vyzvala i Amnesty International.
Armáda své kroky zdůvodnila podvody při listopadových volbách, v nichž podle oficiálních výsledků vyhrála vládní strana nositelky Nobelovy ceny za mír Su Ťij.
Národní liga pro demokracii (NLD) 75leté Su Ťij podle agentury DPA zřejmě nezopakuje velký úspěch z prvních voleb od konce vojenské junty před čtyřmi lety. Sčítání hlasů může trvat několik dní.
Část jednání se týkala dodržování lidských práv v Barmě. Podle Babiše má země za sebou komplikovanou minulost a sužují ji konflikty. Ocenil práci na demokratizaci.
Organizace na ochranu lidských práv Amnesty International odebrala barmské vůdkyni a nositelce Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij své nejprestižnější ocenění Velvyslankyně svědomí.
Su Ťij se stala první osobou, které Kanada odebrala čestné občanství. Kanadský senát to jednomyslně odhlasoval v úterý tamního času a také potvrdil, že zločiny na Rohinzích splňují definici genocidy.
Su Ťij promluvila poprvé o případu odsouzených novinářů v Barmě. Novináře Ťjo Sou U a Wa Lone zadrželi a odsoudili na sedm let, když se v zemi pokoušeli získat informace o masakru Rohingů.
