Prezidentský kandidát na ústavního soudce Pavel Simon čelí kritice některých senátorů. Vadí jim některá jeho starší soudní rozhodnutí i soukromé aktivity.
Přínosem pro Ústavní soud bude Simon podle prezidenta mimo jiné svojí rozvahou, soudcovskou zdrženlivostí, bohatými zkušenostmi z různých stupňů soudní soustavy Česka i ze zahraničí.
Po článcích o někdejším podnikání rezignoval ředitel IKEM a v úterý přímo v nemocnici hledali důkazy policisté. Co se v nemocnici dělo? A nepodcenil ministr zdravotnictví situaci?
Úmluvu podepsalo Česko v roce 2016, její předložení Parlamentu k ratifikaci minulé vlády několikrát odložily. ČR patří v EU k menšině zemí, které dokument dosud nepřijaly.
Soudce Robert Fremr se rozhodl vzdát se nominace na soudce Ústavního soudu, v jeho senátu tedy nezasedne. Důvodem byl podle něj soustavný tlak, kterému čelil, kvůli jeho předlistopadovému působení.
„Není mi lhostejné aktuální prohlášení Ústavu pro studium totalitních režimů, že se v Archivu bezpečnostních složek nachází sedm kartonů archivních materiálů,“ napsal prezident.
Během výběru ústavních soudců bylo doposud poukazováno na kauzu Olšanských hřbitovů, na níž se podílela StB. Podle historiků ale Robert Fremr v 80. letech odsoudil také přes sto lidí za emigraci.
Robert Fremr podle historických záznamů odsoudil mezi lety 1983 a 1985 více než 100 osob za emigraci, což si senátoři Marek Hilšer a Hana Kordová Marvanová vykládají jako účast na politické kauze.
Teď se politické angažmá Dominika Haška stává reálnou možností. Ne sice Hrad, ten je příliš vysoko. Ale o kousek níž, jak v pražské geografii, tak i politickém žebříčku posazený Senát.
Nominaci soudců Roberta Fremra a Veroniky Křesťanové, stejně jako profesorky občanského práva Kateřiny Ronovské doporučily oba senátní výbory, které se nominacemi zabývaly.
„Inflace je na úrovni, při které stále musíme mít jestřábí politiku, musíme zůstat jestřáby a zabezpečit hlavně to, aby inflace nezůstala rezistentní, aby dále klesala,“ řekl Michl senátorům.
Česko podepsalo Istanbulskou úmluvu v roce 2016. K tomu, aby začala platit, ji musí ratifikovat Sněmovna i Senát a podepsat prezident. Česko patří v EU k menšině zemí, které dokument dosud nepřijaly.
Volné je nyní místo po Vladimíru Sládečkovi, jehož desetileté funkční období skončilo 4. června. Počátkem srpna skončí mandát předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského a Ludvíka Davida.
V aktuálním složení Ústavního soudu se objevuje jenom jedna žena. Přitom Petr Pavel při nástupu na Hrad sliboval jeho vyváženost. Měla se týkat mimo jiné také určité rovnováhy mezi počtem soudců.
„Myslím si, že asi budu liberálnější než aktuální většina soudního senátu, ale neřekl bych, že jsem progresivista,“ tvrdí nově jmenovaný ústavní soudce Jan Wintr.
Všichni hradní kandidáti na ústavní soudce dostali ve středu důvěru Senátu. Jan Wintr získal 64 ze 79 odevzdaných hlasů, Josef Baxa 63 a Daniela Zemanová 59 hlasů.
Pokud kandidáty Senát odmítne, Pavel by si přál, aby při respektu k tajnému hlasování bylo jasné, proč se tak stalo. „Považoval bych za solidní, aby byly jasně artikulovány výhrady,“ řekl.
Senát bude během dne schvalovat prezidentovy kandidáty na ústavní soudce. Rozhodování bude sledovat také předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, jak sám přiznává v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.
Jaké šance mají v Senátu Josef Baxa, Jan Wintr a Daniela Zemanová? Server iROZHLAS.cz a Radiožurnál zjišťovaly, zda je horní komora parlamentu triu nakloněná.
„Mám vážné obavy, že jde o snahu prosadit praxi: My se dohodneme, my vám schválíme toho kandidáta a vy nám nominujete někoho, kdo se líbí zase nám,“ usuzuje politoložka Vladimíra Dvořáková.
Výbor pro lidská práva doporučil jak Wintra, tak i Baxu a Zemanovou. Jeho rozhodnutí se tak liší od názoru ústavně právního výboru, který minulý týden Baxu a Zemanovou nedoporučil.
Senátní výbor odmítl dva hradní kandidáty na Ústavní soud. Server iROZHLAS.cz zjišťoval, proč senátoři hlasovali, jak hlasovali. Vysvětlovat negativní verdikt se jim příliš nechtělo.
Zásadní bude ale podle prezidenta jednání celého Senátu, nikoliv jednotlivých výborů. Jména nominantů na soudce Ústavního soudu bude plénum probírat 31. května.
Okolo výběru ústavních soudců je rušno. „Nelíbí se mi způsob nominace,“ vzkazuje směrem k Hradu šéf ústavně právního výboru Tomáš Goláň. K Josefu Baxovi má také určité výhrady, odmítá ale říct jaké.
V tajné volbě získal hlasy osmi z deseti přítomných členů výboru. Senát o souhlasu s Wintrovým jmenováním bude rozhodovat za týden po projednání nominace v senátním výboru pro lidská práva.