„V sedmé třídě pro ně končí určitým způsobem cíl vzdělávání. Jsou to menší jednotky nebo desítky žáků, kteří chtějí jít dál,“ řekla také Alena Pataky (ANO), místostarostka Moravské Ostravy a Přívozu.
Podle náměstka ministra školství Jiřího Nantla (ODS) je segregace romských žáků nepřípustná. „Vyrábíme klienta sociálního státu,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál.
„Náš problém je, že když děti integrujete, tak výnosy přijdou za desítky let. Zatímco náklady jsou okoamžité a vyžadují velké úsulí v celé lokalitě,“ vysvětluje Daniel Prokop.
Praha 3 považuje školu za segregovanou a chce vyučování přeměnit na alternativní formu vzdělávání. Podle pedagogů se ale děti a jejcih rodiče do nového systému nebudou schopní zapojit.
„Víme, že na Krnovsku máme pořád velké množství rodin, kde děti žijí v sociálně znevýhodněných podmínkách, a přesto jejich školní výsledky jsou výrazně lepší než v jiných regionech,“ říká starosta.
V minulosti Evropská komise (EK) zahájila šetření ohledně diskriminace romských žáků v České republice a Maďarsku, v dubnu kvůli tomu zažalovala u Soudního dvora EU Slovensko.
Útoky a demonstrace. Část Romů se bouří proti ukrajinským uprchlíkům a pomoci, kterou dostali od státu i veřejnosti. Co všechno jim vadí a čeho se obávají?
Nejvíce romských vyloučených lokalit se nachází v severních Čechách, zde je i nejpatrnější rozdíl ve vzdělání. Patrik Banga právě ve vzdělání vidí největší potenciál v začlenění Romů do společnosti.
Že má Česko systémový problém s rasismem vůči romské menšině, je fakt, za který jsme coby země dlouhodobě kritizováni z mnoha evropských i lidskoprávních organizací.
Podle slov senátorky Zwyrtek Hamplové by školy mohly vytvářet samostatné třídy pro romské děti. Proti jejím výrokům se ohradili zástupci romské menšiny i vládních stran.
„Když si to člověk znovu prožije, tak to nic příjemného není. Hlavně, když máte pocit, že se toho za těch 20 nebo 30 let moc nezměnilo,“ říká Banga o své nové knize Skutečná cesta ven.
„Byli jsme zvyklí, že někdy jsou školy naplněné více a jindy méně podle ročníků. Ale k přirozenému výkyvu demografie se přidalo stěhování. A to je průšvih. Dosud se ty děti vždy nějak rozprchly.“
S jídlem dokážete hodně, takové bylo motto americké šéfkuchařky Leah Chasové. Dokázala spojit bělochy a Afroameričany v době rasové segregace. Zemřela o víkendu ve věku 96 let.
Romské děti se při vzdělávání často setkávají se segregací. V posledním školním roce tvořily zhruba 4 procenta žáků. Čtvrtina jich přitom navštěvovala základní školy, kde většina tříd byla romských.
V americké Jižní Karolíně se schyluje k historické bitvě. Ne ovšem v poli, ale na půdě tamního Kongresu. 150 let po skončení občanské války budou zákonodárci rozhodovat o osudu konfederační vlajky. Někdejší symbol otrokářských jižanských států dodnes vlaje nad sídlem místní vlády, což kritikové považují za útok proti všem obětem otrokářství i rasismu.
Ve Spojených státech sílí debata o osudu konfederační vlajky. K výzvám za její odstranění v Jižní Karolíně se přidaly i další jižanské státy - Texas, Mississippi, Virginia a Tennessee. Diskusi rozpoutal rasově motivovaný útok na černošský kostel v Charlestonu, při kterém před týdnem zemřelo devět černošských věřících. Tragický případ připomněl, nakolik živé je v regionu dědictví rasové segregace. S rozdělením se dodnes potýkají i charlestonské církve, byť se to mnozí snaží změnit.
Smutek, ale i pocit solidarity a naděje - tyto emoce prožívají po rasistickém útoku mnozí obyvatelé amerického Charlestonu. Střelba v historickém černošském kostele oživila bolavé rány z minulosti. Jižní Karolína patřila mezi otrokářské státy, které se i dnes potýkají s dědictvím rasismu a segregace. Temné kapitoly se mnozí místní obyvatelé snaží aktivně a hlavně společně překonávat prostřednictvím hudby a zpěvu.
Odvolací soud v Prešově na východním Slovensku definitivně potvrdil, že romské děti musejí sedět ve školních třídách dohromady s neromskými. Jinak je to diskriminace. Údajně vůbec první rozsudek v téhle věci na Slovensku se týkal jedné konkrétní školy. Dopad může mít ale na spoustu dalších.
Romské děti musí sedět ve školních třídách pohromadě s těmi neromskými. Jinak je to diskriminace. Průlomový verdikt nedávno vyhlásil soud na východním Slovensku. Reagoval tak na situaci ve škole v Šarišských Michalanech. Tam už dvacet let mají vedle smíšených taky čistě romské třídy. Podle učitelů to pomáhá romským dětem, které potřebují pomalejší tempo a speciální přístup. Podle občanských aktivistů je to segregace na etnickém základě. Podobný problém ale řeší desítky slovenských škol.
Slovenský soud poprvé zakázal segregaci romských a neromských dětí ve školách. Zatím se jedná o nepravomocný rozsudek, obviněná škola se proti verdiktu odvolá. V budoucnu by ale kvůli segregaci mohly přijít i další žaloby.
Podle koalice třinácti nevládních organizací v Česku stále trvá neoprávněná segregace romských žáků do škol pro děti s mentálním postižením. Přitom o protiprávnosti takové segregace rozhodl Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku před čtyřmi lety, 13. listopadu 2007. Podle odborníků reaguje Česká republika na rozsudky Štrasburského soudu pomalu, přitom jsou pro každou zemi závazné.
