Jak silná je ochrana před covidem po první dávce? Může naočkovaný člověk někoho nakazit? Jak dlouho protilátky vydrží? Přečtěte si nejčastější otázky a odpovědi ke koronavirovým vakcínám.
Na projektu, který trval tři roky, se podílel i loňský laureát Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství Charles Rice. Studii zahájili vědci s lékaři sledováním 140 pacientů z jižních Čech.
Nová protilátka funguje na všechny tři dominantní mutace koronaviru: britskou, jihoafrickou a brazilskou. Testy zároveň ověřily, že protilátka chrání i před původním kmenem viru.
„Všimněte si, že nejvíce jsou postižení obézní. Je to rok a každý člověk, který má nadváhou, měl možnost si zhodnotit, jakou míru rizika tváří v tvář covidu chce nést,“ říká Martina Vašáková.
Vědci z centra Recetox při Masarykově univerzitě odhadují, že nemoc v Česku mělo čtyři až čtyři a půl milionu lidí. Ve statistikách se neobjeví bezpříznakoví a lidé, kteří covid-19 prodělali sami.
„Můžeme látku aplikovat třeba seniorům v domově důchodců a tím je všechny ochránit. Nebo pokud se koronavirus objeví v rodině, tak můžeme ochránit všechny další členy rodiny,“ vysvětluje vědec.
Závěry medicínské studie ukazují, že lidé, kteří přirozeně získali protilátky na covid 19, mají po prvním očkování vyšší úrovně protilátek než lidé, kteří dostali už druhou dávku vakcíny.
Vědci uvažují, že by lamí protilátky podávali covidovým pacientům, u nichž se už projevila infekce, a to hlavně v případech, kdy nemocným protilátky chybí.
Nechali se testovat na koronavirus, dostali ale dva různé výsledky. Někteří dodnes neví, jestli byli opravdu pozitivní. Chyby eviduje i ministerstvo zdravotnictví, jsou prý ale jen ojedinělé.
„Vypadá to, že imunita vydrží několik měsíců, možná hodně měsíců,“ uvádí imunolog Václav Hořejší v rozhovoru pro iROZHLAS.cz. Upozorňuje zároveň, že klinické studie na léčení plazmou ještě neskončily.
Inhalační spreje by si lidé v budoucnu mohli stříkat do nosu a úst. „Což jsou místa, prostřednictvím kterých se virus dostává do našeho organismu,“ upozorňuje Hořejší.
Zpráva, že vakcína u starších lidí vyvolává reakci, je důležitá, protože imunitní systém s věkem slábne a zároveň lidem vyššího věku nejvíce hrozí, že komplikacím doprovázejícím covid-19 podlehnou.
Nyní se výrobou léčebné plazmy zabývá v Česku asi 12 transfuzních zařízení. Odběry od pacientů, kteří covid-19 prodělali, provádí například nemoncnice v Olomouci nebo v Ústí nad Labem.
Jde o jednoduché testovací sady pro domácí použití, které mají prokázat, jestli bylo tělo vystaveno koronaviru a začalo vytvářet protilátky. K diagnostice je potřeba pouze kapka krve z prstu.
Z testování v metropoli Stockholmu vyplynulo, že protilátky proti viru SARS-CoV-2 má v krvi jen 7,3 procenta obyvatel. Ve zbytku země má protilátky něco kolem tří až čtyř procent populace.
Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula ale k výsledkům jihočeské studie říká, že aby byla kolektivní imunita opravdu funkční, musela by i tak být zhruba 12x až 14x vyšší.
Česko startuje testování kolektivní imunity, které má odhalit, kolik lidí už vlastně onemocnění covid-19 prodělalo. Podívejte se, jak promořenost populace zkoumají v Německu a dalších státech světa.
Testovat se má také asi 1500 dětí. „Chtěli jsme pokrýt celé věkové spektrum, od dětské kohorty po mladší dospělé, starší dospělé a seniory,“ dodává spoluautor studie Šedo.
Kromě remdesiviru nebo favipiraviru by se k léčbě nemoci covid-19 mohla v Česku v nejbližší době začít používat i krevní plazma. Pro koho bude určená? A bude ji dostatek?
V Rádžasthánu je odmítají použít zcela, protože se prokázala jenom pětiprocentní přesnost testů. Při použití u lidí, u nichž se koronavirus předtím potvrdil, tyto testy dávaly negativní výsledek.
Výsledky studie budou klíčové pro další vládní kroky v boji s nemocí covid-19. Testování až 27 tisíc dobrovolníků v Praze či na Litoměřicku začne ve čtvrtek.
Biologické centrum Akademie věd v Českých Budějovicích získalo povolení zkoumat koronavirus od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, který práci s tímto nebezpečným biologickým materiálem schvaluje.