„Přímo volený prezident si vykládal Ústavu s vědomím, že má mandát od milionů voličů. Těžko se mu v tom bránilo. Mohl si být jistý, že mu jeho nestandardní chování projde,“ píše Petr Hartman.
Říká se, že přímou volbou získal prezident vyšší legitimitu, které by měly odpovídat větší pravomoci. Slovo legitimita pochází z latinského obratu legem timere, který znamená „s respektem k zákonu“.
Podle Zemana je Babiš jediným vážným kandidátem s politickou zkušeností. Za vážné kandidáty pokládá právě trojici, která v průzkumech dosahuje stabilně nad dvacetiprocentní podporu.
Zeman zároveň vyjmenoval „slabé body“ Babišových protikandidátů. Naopak mírnil zmínky o expremiérově trestním stíhání v kauze Čapí hnízdo. Podle prezidenta je třeba počkat na rozsudek.
Nejvyšší správní soud navíc doporučil politikům zvážit změnu registračního procesu pro volbu prezidenta. Systém sběru a ověřování podpisů je podle soudu těžko udržitelný.
O své představě prezidenta, Pražského hradu i jmenování ústavních soudců mluvil ve speciálu Radiožurnálu v rámci seriálu Den s kandidátem šéf odborů a kandidát na prezidenta Josef Středula.
Jan Wintr přivítal rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o vyloučení Denisy Rohanové z prezidentské volby. Pro iROZHLAS.cz vysvětluje, proč to odpovídá jeho předpokladu o nestandardnosti kandidatury.
„Lidé musí věřit, že dokážou odhadnout, jak se jejich kandidát zachová. Že mu mohou svěřit svůj hlas a že bude skutečně rozhodovat za ně. A také ho musí mít rádi,“ říká Denisa Hejlová.
„Nejspíš se tu zopakuje to, co v letech 2013 a 2018, to jest kampaň, která povede k polarizaci společnosti. To bude mezi prvním a druhým kolem voleb zjevně dost znát,“ očekává Lubomír Kopeček.
Wintr připomíná, že velká změna Ústavy a přímá volba prezidenta proběhla v roce 2012 – a taky se změnily podmínky pro podání ústavní žaloby na prezidenta. Do té doby byla potřeba většina senátorů.
První dvě přímé volby českého prezidenta však vyjevily i negativa, především vyostřenou polarizaci společnosti. Nic z toho, co známe od nás, však nedostihuje zkušenost Spojených států amerických.
„Přímo zvolená hlava státu se teď domnívá, že má větší pravomoc, než když byla volena poslanci a senátory. Tím jsme se dostali do komplikací,“ říká Tomáš Czernin.
Velká politická chyba. Tak hodnotí rozhodnutí o zavedení přímé volby prezidenta zástupci TOP 09, ODS nebo STAN. Znovu by pro přímou volbu z tehdejších sněmovních stran hlasovala jen ČSSD.
Přímá volba prezidenta zatím od politologů a komentátorů sklízí spíše kritiku, a to zejména proto, že je údajně nesystémovým prvkem v českém ústavním systému parlamentní demokracie.
O víkendu rozhodli voliči, že v úřadu prezidenta zůstane i nadále Miloš Zeman. Jiří Drahoš zůstal těsně pod padesátiprocentní hranicí. Pomáhá společnosti to, že hlavu státu volí veřejnost přímo?
V roce 2013, po zvolení Miloše Zemana prezidentem v historicky první přímé volbě, převážil mezi českými politology i komentátory názor, že zavedení přímé volby byl omyl.
Zavedení přímé volby prezidenta byla chyba, politická reprezentace ztratila vliv na to, kdo bude hlavou státu. Takový je názor právníka a spolutvůrce Ústavy České republiky Cyrila Svobody.
Mnoho českých politických komentátorů a politologů i ústavních expertů lamentuje nad tím, že u nás byla zavedena přímá volba prezidenta. Nabízejí přitom širokou škálu argumentů proti přímé volbě.
Do pondělí mají mít kandidáti na prezidenta otevřené účty pro průhledné financování kampaně. Pokud si je nezřídí, hrozí jim pokuta. Miloš Zeman si transparentní účet zřídil teprve až o víkendu.
Druhá přímá volba české hlavy státu se blíží. První kolo prezidentských voleb se uskuteční 12. a 13. ledna, vyhlásil ve středu předseda Senátu Milan Štěch z ČSSD.
Drtivá většina Čechů podporuje přímou volbu prezidenta. Pro její zachování se vyslovilo celkem 84 procent dotázaných. Ukázal to exkluzivní průzkum agentury Median pro Český rozhlas. Sociologové se na stejné téma lidí ptali už loni v dubnu, od té doby podpora přímé volby ještě vzrostla.
V prvním kole přímé volby prezidenta republiky hlasovalo před dvěma lety 5,1 milionu lidí. Volební účast dosáhla 61,31 procent. Jen dva z devíti kandidátů – Miloš Zeman a Karel Schwazenberg – přesáhli hranici milionu hlasů. Český rozhlas připravil přehlednou mapu, která ukazuje, kde měl který kandidát jakou podporu.
Většina Čechů chce zachovat přímou volbu prezidenta. Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro Český rozhlas. V přímé volbě Češi poprvé vybírali hlavu státu před dvěma lety, před tím prezidenta volil parlament.
Tunisané prožívají poslední den předvolební kampaně. V neděli budou poprvé v přímé volbě vybírat novou hlavu státu. Demokratické zvolení prvního prezidenta podle nové ústavy má být završením tuniské revoluce. Právě tady před čtyřmi lety vlna takzvaného arabského jara vypukla a dosáhla pádu zkorumpovaného režimu prezidenta Ben Alího. Tunisko je dnes ale zároveň jedinou arabskou zemí, kde revoluce slaví úspěch.