Musíme pečovat i sami o sebe, dbát o své fyzické a duševní zdraví, a součástí této péče by měl být i společenský respekt k tomu, že ne každý dokáže vždycky fungovat na sto procent.
„Můj zdravotní stav je moje soukromá záležitost,“ opakoval na dotazy Radiožurnálu, kvůli čemu je v pracovní neschopnosti a proč onemocněl zrovna po neúspěšných volbách.
Labouristická poslankyně Ginny Andersenová vysvětlila, že díky zákonu budou mít lidé čas vyrovnat se ztrátou bez toho, aby si museli vybírat nemocenskou.
Největší část z této sumy představují ztráty kvůli pracovní neschopnosti a výdaje na léčbu obětí, a to asi 13 miliard. Zjistila to analýza úřadu vlády.
Náhrada po úrazu či nemoci z povolání představuje rozdíl mezi průměrným výdělkem před úrazem či onemocněním a příjmem po nemoci, který zahrnuje vydělanou částku a také případný invalidní důchod.
Zaměstnanci v delší pracovní neschopnosti zřejmě budou brát od příštího roku vyšší nemocenskou. Novinku, která vyjde ročně asi na dvě a půl miliardy korun, schválili poslanci.
Po receptech by se mohly digitalizovat také pracovní neschopenky, informují o tom Hospodářské noviny. Češi by je tak už nemuseli zaměstnavateli nosit nebo posílat poštou. Pokud návrh projde sněmovnou, e-neschopenky by mohly fungovat od ledna 2019.
Roste počet lidí, které trápí problémy se zády a marodí doma. Loni si muselo vzít neschopenku téměř 280 tisíc zaměstnanců, což je skoro desetiprocentní meziroční nárůst. Firmy nebo úřady pak za nemocné často hledají náhradu. Léčba zablokované krční páteře nebo plotének přitom trvá i dlouhé měsíce.
V Česku přibylo pracovních úrazů. Jen za poslední rok se počet neschopenek zvýšil skoro o jeden tisíc. Zaměstnanci totiž často nedodržují bezpečnostní podmínky. V mnoha případech jde také o zanedbání ze strany podniku.
11:23
|Ondřej Houska, Veronika Sedláčková, Simona Bartošová|Zprávy z domova
I po dnešku zůstavají lidé v pracovní neschopnosti první tři dny nemoci bez jakéhokoliv příspěvku. Ústavní soud totiž rozhodl, že stížnost ČSSD není oprávněná a zkrácená nemocenská nemá „rdousící efekt" s ničivým dopadem na životní standard.
Vrchní soud v Olomouci snížil tresty sedmičlené skupině podvodníků, kteří v letech vystavovali falešné lékařské posudky na fiktivně zaměstnané lidi. Podle soudu tím státu způsobili škodu za 11 milionů korun.