„Chyba je ale na straně evropských zemí,“ konstatuje. „Evropa zapomněla na diverzifikaci transportních tras a zdrojů, je závislá z více než 90 procent na jednom dodavateli.“
„Evropa se musí připravit na to, že zelená politika bude vnímána jako nepřátelský krok v zemích Perského zálivu, přes Rusko až po Severní Afriku,“ popisuje velvyslanec pro energetickou bezpečnost.
Maďarsko a Rusko v pondělí podepsaly novou dlouhodobou smlouvu o dodávkách zemního plynu. Ukrajinské ministerstvo zahraničí v reakci dohodu odsoudilo s tím, že ohrožuje energetickou bezpečnost Evropy.
„Naděje, že se vrátím domů, se za poslední den několikrát vytratila a zhasla. Teď je mi líto, že jsem rodiče neobejmul. V tu chvíli jsem je ale nechtěl rozrušovat,“ píše zadržený Nariman Dželjal.
Čelil politickému odporu ze strany Spojených států, ale také Ukrajiny a Polska. Komerční dodávky plynovodem Nord Stream 2 začnou poté, co je odsouhlasí německý regulátor.
„Považuji to za nebezpečnou zbraň nejen pro Ukrajinu, ale pro celou Evropu,“ řekl Zelenskyj. Ukrajina se obává, že po zprovoznění nového plynovodu ztratí význam i důležité miliardové příjmy.
Trojice polských poslanců Evropského parlamentu předložila parlamentu návrh rezoluce, která by Evropskou komisi přiměla k zastavení rusko-německého projektu. Návrh ale nezískal potřebnou podporu.
Zpráva, jejíž vydání senátoři požadují, by měla obsahovat seznam společností, které se podílejí na výstavbě plynovodu Nord Stream 2. Na tyto firmy mají být následně uvaleny sankce.
„Při práci na velkých mezinárodních projektech jsme čelili a možná se i nadále budeme setkávat s riziky kvůli změnám politických podmínek v různých regionech,“ uvedl Gazprom.
Plynovod v délce zhruba 1200 kilometrů má do Evropy transportovat 55 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně. Plyn z projektu Nord Stream 2 má využívat i Česká republika.
První etapa zahrnovala výstavbu kompresní stanice Otvice, propojení s novým německým plynovodem EUGAL nedaleko hraniční předávací stanice Hora Svaté Kateřiny a rozšíření měřicí stanice v Lanžhotě.
Spojené státy uvalené sankce zdůvodňují obavami z nadměrné závislosti Evropy na ruském plynu. Podle Ruska je však Washington motivován vlastními ekonomickými zájmy.
Ukrajina je klíčovou cestou pro přepravu zemního plynu z Ruska. Dlouholeté spory jsou průvodním jevem zhoršených vztahů mezi Kyjevem a Moskvou po anexi Krymu a povstání separatistů na Donbasu.
V pátek podepsal americký prezident sankce proti Rusku za stavbu plynovodu Nord Stream 2. Potrubí podle něj ohrožuje energetickou bezpečnost Evropy. Sankce kritizuje i Německo a Evropská unie.
Hasiči budou muset před dalšími pracemi zbourat nejméně jedno podlaží. „Dekonstrukce bude moci začít v momentě, kdy majitelé odklidí svoje auta z nástupní hasičské plochy,“ dodal Ján Goliaš.
Plynovod začíná na východní Sibiři, severně od jezera Bajkal v republice Sacha, a ústí na rusko-čínské hranici u města Blagověščensk. Měří přibližně 2200 kilometrů, ale nejde o definitivní délku.
Ve třetím čtvrtletí klesl Gazpromu zisk o 45 procent. Může za to nižší vývoz a nižší ceny dodávek. Ruská firma drží na trhu se zemním plynem monopol a klíčový je pro ni evropský trh.
Současná desetiletá smlouva o dodávkách ruského plynu na Ukrajinu a tranzitu plynu přes Ukrajinu do Evropy vyprší 31. prosince. Obě strany jsou kvůli ní ve sporu od ruské anexe Krymu v roce 2014.
Soudní dvůr Evropské unie v úterý vyhověl stížnosti Polska na Evropskou komisi. Ta v roce 2016 umožnila Rusku rozšíření kapacity plynovodu OPAL, který přes Německo přepravuje ruský plyn i do Česka.
Nord Stream 2 se dotkne i Česka. Plynovod Eugal, který na něj navazuje, povede přes západ republiky. Obejde tak tradiční tranzitní trasy vedoucí přes Ukrajinu nebo Polsko.