Kromě potraviny samotné si možná už brzy budeme moci pochutnat i na obalech ve kterých je nakoupíme. Pracují na tom vědci z Ústavu technologie potravin Agronomické fakulty Mendelovy univerzity.
„Mikroplasty máme v pitné vodě, v medu, v soli, máme je v jídle. Vlastně úplně nevíme, jaký vliv mají na naše zdraví. Určitě ale víme, že je to špatně,“ popisuje expert Ivo Kropáček.
Za typický kelímek se speciálním ouškem pro uchycení třeba za opasek od kalhot je záloha padesát korun. Barevné kelímky s potiskem jsou velmi oblíbené na velkých festivalech.
Podle evropské směrnice bude přidávání recyklátu do nových plastových lahví od roku 2025 povinné. Ministerstvo životního prostředí proto chystá i podporu zpracování rPETu.
Mezi 10 největšími znečišťovateli jsou také společnosti Nestlé a PepsiCo, Mondelēz International, Unilever, Mars, P&G, Colgate-Palmolive, Phillip Morris a Perfetti Van Melle.
V regionálním Deníku se dozvíte, že ministerstvo vnitra navrhuje, aby se platy obecních zastupitelů zvýšily o 7,5 procenta. Více si přečtěte v přehledu tisku, který sestavil Radiožurnál.
Opatření, které ještě musí schválit členské státy a které by mělo začít platit za dva roky, se bude týkat například jednorázových brček, nádobí, tyčinek do uší i některých dalších plastových výrobků.
Češi sice patří ke špičce v třídění odpadů, ale k evropské metě devadesáti procent vytříděných plastových obalů mají ještě daleko. Pomohlo by zavedení zálohového systému na PET lahve?
Zákaz bezplatných plastových tašek platí v návaznosti na předpisy EU rok. Ministerstvo životního prostředí přišlo loni s kampaní #dostbyloplastu do které se zapojilo 17 firem.
Export plastového smetí do zahraničí je v mnoha zemích běžnou praxí. Britští odborníci varují, že dokud na ostrovech nevznikne nová infrastruktura pro recyklaci, bude místní odpadový sektor v krizi.
Evropská komise chce po členských státech, aby do roku 2025 zajistily sběr 90 procent jednorázových plastových lahví od nápojů, třeba pomocí vratných záloh.