Nacisté zavlekli v letech 1941 až 1945 do terezínského ghetta na 155 000 Židů z celé Evropy. Odhaduje se, že v důsledku stresu, hladu a špatných ubytovacích podmínek zemřelo v ghettu 35 000 lidí.
Vyrazil od bývalé vlečky, po které odjížděly desetitisíce nedobrovolných obyvatel tehdejšího ghetta. Na terezínském Židovském hřbitově pak přednesl proslov ředitel Památníku Terezín Jan Roubínek.
Terezínská tryzna odkazuje na prohlášení, ve kterém osvobození vězni z koncentračního tábora Buchenwald přísahali, že budou připomínat válečné události, dokud nezmizí všechny kořeny nacismu.
Čtyři z deseti neznámých tváří na fotografiích v Albu GT už mají jméno, ostatním jsou odborníci na stopě. Jejich příběhy plánuje Památník Ticha odvyprávět na velké výstavě.
První židovský transport vezl 342 mužů. Tvořili Aufbaukommando (neboli komando výstavby) a měli za úkol začít připravovat nové ghetto v protektorátu Čechy a Morava na brzký příjezd tisíců lidí.
„Přišla jsem jedním z prvních transportů. Bylo mi 12,“ Helga Hošková Weissová strávila v terezínském ghettu téměř tři roky. Na podzim 1944 ji spolu s rodiči nacisté deportovali do tábora Osvětim.
Terezín (Litoměřicko)||Zuzana Machálková, aur|Zprávy z domova|Od zpravodaje z místa
Pamětníci, politici, a s nimi i skauti v Terezíně uctili památku obětí nacistické perzekuce. Při příležitosti 76. výročí osvobození je Památník Terezín celou neděli zdarma přístupný taky veřejnosti.
Unikátní snímky vznikly za 2. světové války přímo uvnitř terezínského ghetta. Historici z Památníku Ticha, Židovského muzea v Praze a Památníku Terezín dál pátrají po totožnosti lidí na fotografiích.
Čtyřicet snímků pořízených za druhé světové války v terezínském ghettu ukrývá takzvané Album GT. Fotografie pocházejí z pozůstalosti rozhlasového redaktora Milana Weinera.
Publikaci The Last Ghetto (Poslední ghetto) s podtitulem Každodenní historie Terezína napsala Hájková s využitím dokumentů z 99 archivů na třech kontinentech.
Osudy lidí z terezínských transportů připomíná nová výstava v Památníku Terezín. Její součástí je i jmenný vyhledávač bývalých vězňů ghetta, který budou historici a dokumentaristé dále rozšiřovat.
Dopisy, úřední dokumenty, ale i různé další předměty našel v sutinách na půdě majitel domu. Historici je považují za výjimečné právě tím, že pochází přímo z Terezína a je jich velké množství.
Mezi kritiky jsou například Kuberův vyzyvatel v boji o křeslo šéfa Senátu Václav Hampl za KDU-ČSL nebo bývalí prezidentští kandidáti Jiří Drahoš a Marek Hilšer, oba z klubu Starostů.
„To, co nestihli nacisté, dokončili o pět let později komunisté, kteří také tak nesnášeli jakýkoliv odpor, jiný názor, nesouhlas,“ uvedl předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS).
