Pokračování kontrol na vnitřních hranicích schengenského prostoru je podle rakouského ministra vnitra Gerharda Karnera nutné kvůli boji proti nelegální migraci.
Migrační situace na česko-slovenských hranicích výrazně poklesla. Ministr vnitra chce navrhnout na následujících deset dní pouze namátkové policejní kontroly.
Téměř polovina všech příchodů připadá na trasu přes Západní Balkán. Pokles zájmu agentura naopak zaznamenala na trase ze severní Afriky do Španělska nebo na východní hranici unie.
Kontroly kvůli přílivu hlavně syrských běženců zavedlo Česko na hranicích se Slovenskem na konci září. Bez souhlasu Evropské unie je může Česko zavést maximálně na dva měsíce.
Dohoda je reakcí na dramatický nárůst migrace z Venezuely přes Mexiko do USA. Venezuelané jsou od srpna druhou nejpočetnější národnostní skupinou usilující o překročení hranic hned po Mexičanech.
Od zahájení kontrol do pátečního rána policie prověřila 23 521 lidí, zadržela 364 migrantů a 23 převaděčů, vstup odepřela 176 lidem, převážně ze Sýrie.
Nejčastěji se jedná o státní příslušníky Sýrie, kteří k nám proudí z Turecka přes Řecko, Srbsko, Maďarsko a Slovensko. Nárůst je obrovský,“ říká ředitel krajské cizinecké policie.
Podle ministra vnitra Rakušana větší počet nelegálních migrantů zatím neměl vliv na kriminalitu. Ti do Česka přicházejí převážně přes slovenskou hranici.
Čeští kriminalisté ve spolupráci s policisty z několika dalších zemí EU zadrželi devět lidí. V případě pravomocného odsouzení hrozí všem obviněným dva až osm let vězení.
Ten má zajistit vzájemné konzultace členských států Severoatlantické aliance, kdykoli některý z nich cítí, že bude ohrožena jeho územní celistvost, politická nezávislost či bezpečnost.
Celkově polská pohraniční stráž za sobotu podle agentury Reuters zaznamenala 223 pokusů o ilegální překročení hranice. Informace je těžké ověřit, k hranicím nesmí novináři ani humanitární pracovníci.
V libyjských detenčních centrech jsou drženy tisíce uprchlíků a migrantů, poznamenává The Guardian. Už v minulosti byla centra za svůj přístup k zadrženým migrantům kritizovaná a obviňovaná z násilí.
Na vnějších hranicích schengenského prostoru loni zadrželi čeští policisté 428 lidí. Nejčastěji do Česka mířili lidé z Ukrajiny, Gruzie nebo z Ruska, uvádí ministerstvo vnitra.
Příslušníci tuniské pobřežní stráže zachránili dvě ženy z Nigérie. Plavidlo podle všeho vyrazilo na cestu v neděli ze západolibyjského přístavu Závíja, na palubě mělo 19 lidí.
Agentura Demirören uvedla, že v turecké provincii Edirne se daly kolem půlnoci do pohybu asi tři stovky lidí. Agentura Reuters upozornila, že zatím nebyla schopna pravdivost informace na místě ověřit.
Když vnitro představilo novelu azylového zákona, narazilo na nečekaného nepřítele. Do boje proti přísnějším pravidlům pro udělování mezinárodní ochrany totiž vytáhly dezinformační weby.
Celkový rozpočet programu Pomoc na místě činí pro letošní rok 150 milionů korun, peníze vnitro poskytuje buď přímo, nebo prostřednictvím vlád států EU či mezinárodních organizací.
Rozsáhlé zatýkání se mělo odehrávat v desítce velkých amerických měst. Prošetřováno ale bylo zatím kolem 2000 lidí, část z nich byla obviněna z běžných kriminálních činů.
„Přišli ilegálně,“ řekl Trump novinářům v Bílém domě s tím, že policie migranty „pošle zpět do jejich zemí“. O zadržení přistěhovalců bez dokladů se postarají agenti Úřadu pro imigraci a cla.
Podle údajů Mezinárodní organizace pro migraci připlulo loni do poloviny prosince do Evropy přes Středozemní moře 113 145 lidí, v roce 2017 to bylo ve stejném období 168 258 lidí.
Podle policie Česká republika už v roce 2015 dala jasný vzkaz převaděčům, že tu nelegální migranti budou identifikováni, proto se podle něj raději zemi vyhýbají.